Změna času

Historie změny času:

První návrh na posun času vzešel roku 1907 od Williama Willetta, ale nebyl přijat. Poprvé na světě se změna času uskutečnila v roce 1960.

Proč se vůbec mění čas?

Hlavním důvodem, proč vůbec hodinky přetáčet je prodloužení délky dne a noci. Posun času je realizován hlavně v mírném pásmu, což se týká všech zemí Evropy kromě Islandu, Grónska a některých norských ostrovů. V tropických oblastech by posun neměl ani význam jelikož poměr dne a noci je vyvážený.

Dalším důvodem se uvádí opodstatnění v úspoře energie. Prodloužení dne mělo vést k nižším nárokům na světelné zdroje a tím následně k menší spotřebě energie. Bohužel, tento argument se poslední dobou stává spíše terčem útoku. Vědci tvrdí, že díky technologickým vývojům se o úspoře energie přeměněné na světelný zdroj nedá vůbec hovořit a naopak docházejí k závěrům, že spotřeba energie je možná ještě mnohem vyšší.

U nás se setkáváme s přetáčením času dvakrát do roka.

LETNÍ ČAS

• mění se vždy koncem března
• hodiny se posouvají a 1 hodinu dopředu
• je hůře snášen, zasahuje lidem do spánkového rytmu tzv. „chybí hodina" a vede ke vstávání do tmy
• účelem je tedy prodloužení dne a údajné spoření energií
• bohužel bylo také naopak zjištěno, že tato změna času vede k vyšší spotřebě pohonných hmot (lidé jezdí auty do pozdních večerních hodin daleko více) a ke zvýšenému počtu dopravních nehod
• nevýhodou je špatné přijetí kratšího dne a to může zapříčinit stavy únavy, depresí, podrážděnosti či snížené výkonnosti

ZIMNÍ ČAS

• mění se vždy koncem října
• hodiny se posouvají a 1 hodinu zpět
• lépe se snáší především z toho důvodu, že ranní vstávání je za světla

Většina lidí registruje změnu času jako negativní zásah do biorytmu svého organismu. Poruchy spánku spojené se změnou nastavení času by však měly do jednoho týdne ustoupit. Mnoho lidí má dlouhodobější problémy se spánkem, ale to dle vědců nesouvisí už s posunem času. Někdo tuto změnu vůbec nepocítí a ostatní ji naopak přisuzují mnohé zdravotní úskalí.

V době, kdy ještě nebyly zdroje světelné energie chodili lidé spát velmi brzo. Setmělo se a to bylo signálem k zalehnutí. Možná, že právě spíše dnešní doba, kdy si snažíme den více a více protáhnout je hlavním činitelem nejrůznějších poruch spánku.

Nejlepší recept na to, jak se poprat s hodinovým deficitem je opět ten nejjednodušší. Pomalu nechat zvykat své tělo na novou denní dobu tím, že v prvních dnech postupně půjdeme spát dříve třeba o 15 minut a interval tak protáhneme až na celou hodinu. Náš biorytmus se tak nejlépe a co nejdříve srovná.

A jak bojujete se změnou času vy? Máte nějaký recept jak hodinový skok překonat?