Jaký sport odpovídá vašemu tělesnému typu

Na lidské kostře byste napočítali okolo 600 svalů. V poměru k váze zbytku těla představuje svalová hmota asi 34%. Samozřejmě usilovným tréninkem či usilovným lenošením může být tento poměr podstatně jiný (u kulturistů i 50% z celkové hmotnosti těla).

Za tyto rozdíly ve vnějším vzezření sportovce může stavba svalu. Přesněji poměrové zastoupení druhů svalových vláken.

Většina lidí, kteří už něco o svalových vláknech slyšeli, ví, že svalová vlákna máme dvojího typu, a to tzv. pomalá a rychlá. Neuškodí si říci, že i ony rychlá vlákna lze dělit do dvou skupin. Ve zjednodušeném modelu tak dostáváme tři druhy svalových vláken:

• Pomalá (červená) typu I
• Rychlá (červená) typu II
• Rychlá (bílá) typu II

Zásadní rozdíl mezi těmito vlákny spočívá ve způsobu získání a přeměny energie. Svaly získávají energii štěpením vazeb v molekule ATP. Při svalové práci jsou ovšem zásoby ATP velmi rychle vyčerpány, a proto je nutné je nějakým způsobem obnovovat. To lze dělat aerobním nebo anaerobním způsobem. Aerobní způsob poskytuje více molekul ATP, je ale pomalejší. Na druhou stranu anaerobní způsob je rychlejší, má ale omezenou kapacitu.

Pomalá vlákna obsahují myoglobin, jenž funguje ve svalech podobně jako hemoglobin v krvi (váže na sebe a přenáší kyslík), a dodává svalu červené zbarvení. Rychlá červená vlákna představují jakýsi přechod mezi bílými a červenými pomalými vlákny. Obsahují jednak určité množství myoglobinu, trigliceridů a oxidativních enzymů potřebných pro aerobní zisk ATP, ale i glykogen, kreatinfosfát a enzymy účastnící se anaerobního metabolismu.

Z výše uvedeného vyplývá, že červená vlákna I typu se uplatňují při delší zátěži nižší intenzity. Bílá vlákna naopak mají na starosti silové a rychlostní výkony při maximální intenzitě.

Lidé se z hlediska zastoupení druhů svalových vláken značně liší. Tento poměr je v drtivé míře (uvádí se asi z 90%) podmíněn geneticky. Tělo se samozřejmě adaptuje na určitou činnost, takže při provádění pohybů zatěžující rychlá vlákna, jejich poměr vzroste.

Například profesionální sprinteři tak mívají ve stehenním svalu 70 až 80 procent vláken rychlých a zbytek vláken pomalých. Naopak vyzáblí maratónští běžci se mohou pyšnit 90 procenty pomalých svalových vláken.

Pokud víte, jaký svalový typ jste právě vy, pomůže vám to vybrat právě ten sport, ke kterému máte právě vy vlohy a je větší šance že vás bude bavit. Navíc znalost principu svalové práce vám pomůže si vybrat doplňkové aktivity pro daný sport. Například pro basket nebo volejbal se vyplatí více trénovat rychlá vlákna. To pro cvičení v posilovně znamená - těžké váhy, nižší počet opakování.

Pro udržení celkové dobré kondice je nejlepší procvičovat to, kde zaostáváme, ale pro někoho, kdo chce vyhrávat maratóny, nejsou silové tréninky v posilovně zrovna nejvhodnější.