Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
Výraz | Význam | |
---|---|---|
phytogenes | es (ř. fyton rostlina, ř. gignesthai vznikat) fytogenní, rostlinného původu | |
|
||
phytoparasitus | i, m. (ř. fyton rostlina, ř. parasitos příživník) fytoparazit, rostlinný cizopasník | |
phytopathogenes | es (ř. fyton rostlina, ř. pathos choroba, ř. gignesthai vznikat) fytopatogenní, (nemoc) rostlinného původu | |
phytopneumoconiosis | is, f. (ř. fyton rostlina, ř. pneumon plíce, ř. konis prach) fytopneumokonióza, zaprášení plic vdechnutím rostlinných částic | |
phytosis | is, f. (ř. fyton rostlina) fytóza, choroba vyvolaná rostlinnými jedy | |
phytotherapia | ae, f. (ř. fyton rostlina, ř. therapeia léčení) fytoterapie, léčení léky rostlinného původu | |
phytotoxinum | i, n. (ř. fyton rostlina, l. toxinum jed) fytotoxin, jed rostlinného původu | |
pica | ae, f. (l. pica straka) chuť těhotných na zvláštní jídla | |
picacismus | i, m. (l. pica straka) pikacismus, chorobná touha po nepoživatelných látkách (u těhotných, malých dětí, epileptiků) | |
piceus | a, um (l. pix smůla) smolný, dehtový, lepkavý | |
picornavirus | i, n. (ř. pikos malý, l. virus vir) malé RNA viry způsobující onemocnění nervového systému, trávicího a dýchacího ústrojí | |
|
||
picrogeusia | ae, picrogeusis, is, f. (ř. pikros hořký, ostrý, ř. geusis chuť) pikrogeusie, pocit abnormální hořkosti v ústech | |
pieboldismus | i, m. porucha tvorby pigmentu, ohraničené depigmentace kůže | |
piedra | ae, f. (z šp. piedra kámen) mykotické postižení vlasů charakterizované tvorbou drobných uzlíků (černá, bílá piedra) | |
piesis | is, f. (ř.) piéza, krevní tlak | |
pigmentatio | onis, f. (l. pigmentum barvivo) pigmentace, označení pro změnu barvy kůže, zvláště pokud jde o různé odstíny hnědé barvy. Pigmentatio anthracotica bronchi antrakotická pigmentace průdušky, černé zbarvení sliznice průdušky po provalení zkapalněné antrakotické mízní uzliny. Pigmentatio postvaricosa cutis postvarikózní pigmentace kůže, zbarvení kůže (např. na dolních končetinách) při chronické žilní insuficienci a tvorbě varikózního komplexu | |
pigmentocytus | i, m. (l. pigmentum barvivo, ř. kytos buňka) pigmentocyt, pigmentová buňka | |
pigmentogenes | es (l. pigmentum barvivo, ř. gennan plodit, ř. gignesthai vznikat) pigmentogenní, vedoucí ke tvorbě barviva, vzniklý z barviva | |
|
||
pigmentophagia | ae, f. (l. pigmentum barvivo, ř. fagein sníst) pigmentofagie, pohlcování barviva zvláštními buňkami | |
pigmentophagus | i, m. (l. pigmentum barvivo, ř. fagein sníst) pigmentofág, buňka schopná pohlcovat barvivo |