Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
Výraz | Význam | |
---|---|---|
dipeptidasis | is, f. (ř. dis dvakrát, peptidum peptid) dipeptidáza, enzym štěpící dipeptidy | |
|
||
diphallia | ae, f. (ř. dis dvakrát, ř. fallos pyj) difalie, vrozené zdvojení pyje | |
diphasicus | a, um (ř. dis dvakrát, ř. fasis úsek, údobí) difazický, dvojfázový | |
diphtheria | ae, f. (z ř. difthera vydělaná kůže) diftérie, záškrt, mázdřivka, infekční onemocnění vyvolané bacilem Corynebacterium diphtheriae. Diphtheria conjunctivarum záškrt spojivek. Diphtheria faucium záškrt hrdla. Diphtheria praeputii seu vulvae záškrt pohlavních orgánů. Diphtheria stercoralis pablánový záškrt střeva. Diphtheria tonsillarum záškrt mandlí | |
diphthericus | a, um ( diphtheria záškrt) difterický, záškrtový | |
diphtheroides | es ( diphtheria záškrt, ř. eidos podoba) difteroidní, podobající se záškrtu | |
diphthongia, diplophonia, | e, f. (ř. dis dvakrát, ř. fthongos hláska, ř. fone hlas, ř. diplus dvojitý) diftongie, diplofonie, dvojhlasnost, současná tvorba dvou různých hlasů, tónů (při onemocnění hlasivek) | |
diphyodontia | ae, f. (ř. dis dvakrát, ř. fyein vynést, růst, ř. odus-odontos zub) difyodoncie, vývoj dvou dentic, mající dvě dentice, zuby dočasné a trvalé | |
diplacusis | is, f. (ř. diplus dvojitý, dvojí, ř. akusis slyšení) diplakuzie, zdvojené slyšení. Diplacusis binauralis dvojité slyšení, tón je na zdravém uchu slyšen správně, na chorobném výše nebo níže. Diplacusis monauralis dvojité slyšení, jedno ucho kromě objektivního tónu vnímá ještě vedlejší, nesprávný tón | |
diplegia | ae, f. (ř. dis dvakrát, ř. plege rána) diplegie, oboustranná obrna určité části těla (např. horních končetin). Diplegia facialis oboustranná obrna obličeje. Diplegia inferior oboustranná obrna, paraplegie dolních končetin. Diplegia spastica infantilis spastická dětská obrna s hypertonií svalstva v rámci perinatální encefalopatie (Littleova choroba). Diplegia superior oboustranná obrna, paraplegie horních končetin | |
diplocardia | ae, f. (ř. diplus dvojitý, dvojí, ř. kardia srdce) diplokardie, zrůda s vrozeným vyvinutím dvou srdcí | |
|
||
diplocephalia | ae, f. (ř. diplus dvojitý, dvojí, ř. kefale hlava) diplocefalie, zrůda se dvěma hlavami | |
diplococcaemia | ae, f. ( diplococcus diplokok, ř. haima krev) diplokokémie, přítomnost diplokoků v krvi | |
diplococcus | i, m. (ř. diplus dvojitý, dvojí, ř. kokkos jádro) diplokokus, kulovitý mikrob řadící se do dvojic, např. Diplococcus pneumoniae | |
diplocoria, | e, f. (ř. diplus dvojitý, dvojí, ř. kore zornice) diplokorie, podvojná zornice v jednom oku | |
diploe | es, f. (ř. fem. od diplus dvojitý, dvojí) diploe, trámčitá vrstva plochých lebečních kostí mezi zevní a vnitřní kompaktní vrstvou | |
diplogenesis | is, f. (ř. diplus dvojitý, dvojí, ř. genesis vývoj, tvorba) diplogeneze, všechny formy podvojného zrůdného utváření orgánu nebo jeho části | |
diploicus | a, um (ř. diplus dvojitý, dvojí) diploický, týkající se diploe | |
|
||
diploideus | a, um (ř. diplus dvojitý, dvojí) diploidní, zdvojnásobený, zdvojený stav | |
diploidia | ae, f. (ř. diplus dvojitý, dvojí) diploidie, přítomnost dvou homologických chromosomových řad v buněčném jádru somatických buněk (u člověka diploidní počet) |