Sebevražda

Autor Příspěvěk
lukasspoklicky
09.04.2015 16:28:17

nedělejte to, život je krásný.
Janule 39
25.04.2013 08:31:03

Re: Re: Re: Sebevražda

27.10.2012 23:57:52
Dita napsal:

Re: Re: Sebevražda

Dlouhodobě mám potíže sesmutkem,samotou,osaměním,jsembez energie.Děti mají svéděti a nejsou nijak blízko akomunikaci s něma jeobtížná, víceméně semnou. Nechce se mi jet zaněma, nijak mě nezvou a tona co se člověk snažíupnout- na vnoučata - tak isevzdaluje. Nemůžu seodhodlat k žádnémuvětšímu úklidu, jsemmnohdy ráda,že si uvařím.
Ahoj!Zaujal mě tvůj příspěvek i když je už trochu starší.Nevím,kolik ti je,ale nechceš mi napsat?Nezkoušela jsi si najít někoho,nebo něco co by tě bavilo?Nabízím přátelství.
Dita
27.10.2012 23:57:52

Re: Re: Sebevražda

25.07.2011 12:54:08
Iveta napsal:

Re: Sebevražda

Já jsem přemýšlela, ale víc se bojím smrti než problémů a starostí(se zdravím, s rodinou, s prací a lidskými hyenami). A vím, že nic netrvá věčně, samozřejmě onemocnět depresemi je vždy oříšek. Nevím jak dobře teď léčí psychiatři, ale mě moc nepomohli. V 17ti letech jsem měla potíže hormonální a s tlakem.Měla jsem fobie. Léky nejsou vždy řešením, navíc nikdy ne dlouhodobým! Nepomáhaly, spíš mi škodily. Vyhodila jsem je a zatím žiji, už 25let(a mám ještě horší potíže). Život je boj, není to procházka růžovým sadem.Doporučuji najít si záchytný bod a bojovat až do konce. Nač bychom tu taky byly, kdyby vše bylo nemastné a neslané! Držím pěsti a posílám štěstí....
Dlouhodobě mám potíže sesmutkem,samotou,osaměním,jsembez energie.Děti mají svéděti a nejsou nijak blízko akomunikaci s něma jeobtížná, víceméně semnou. Nechce se mi jet zaněma, nijak mě nezvou a tona co se člověk snažíupnout- na vnoučata - tak isevzdaluje. Nemůžu seodhodlat k žádnémuvětšímu úklidu, jsemmnohdy ráda,že si uvařím.
Helča
11.07.2012 17:15:06

Re: Sebevražda

14.06.2011 23:19:20
Lucrezia napsal:

Sebevražda

Už jste někdy na tím přemýšleli?

Já jsem to vždy spíše odsuzovala. Co by jiní za to dali, kdyby mohli žít, a třeba umírají na rakovinu.

Ale pak jsem se dostala do sitace, kdy jsem je pochopila a chtěla to skončit taky. Momentálně mám propad a dost bojuji s depresivními myšlenkami a myšlenkami na smrt.
Vše mi přijde zbytečné a beznadějné. :-(
Nejsem sice psycholog, ale myslím si, že žádná ulička není slepá, a s trochou moudrosti se z toho vybruslí... Hlavní je, nepropadávat panice, a myslet na to, jak z té svízelné situace ven. Ovšem pokud jde o dluhy, je tu jednoduché řešení - prostě si najít lepší práci, nebát se šéfa a jít do toho
B.
31.07.2011 19:11:22

Re: Re: Sebevražda

25.07.2011 12:54:08
Iveta napsal:

Re: Sebevražda

Já jsem přemýšlela, ale víc se bojím smrti než problémů a starostí(se zdravím, s rodinou, s prací a lidskými hyenami). A vím, že nic netrvá věčně, samozřejmě onemocnět depresemi je vždy oříšek. Nevím jak dobře teď léčí psychiatři, ale mě moc nepomohli. V 17ti letech jsem měla potíže hormonální a s tlakem.Měla jsem fobie. Léky nejsou vždy řešením, navíc nikdy ne dlouhodobým! Nepomáhaly, spíš mi škodily. Vyhodila jsem je a zatím žiji, už 25let(a mám ještě horší potíže). Život je boj, není to procházka růžovým sadem.Doporučuji najít si záchytný bod a bojovat až do konce. Nač bychom tu taky byly, kdyby vše bylo nemastné a neslané! Držím pěsti a posílám štěstí....
Ano přemýšlela ale bohužel i pokusila naneštěstí bez úspěchu!
Téměř 4 roky jsem byla závislá na pervitinu ! nejhorší etapa celého života!setkala jsem se silnými depresemi,později i toxickými psychózami...už nikdy víc!!!k něčemu tato skutečnost byla ale dobrá : mnohem víc si teď vážím svého života!dnes už vím že "sebevražda" není vítěztví ale zbabělí útěk...snad se i Vám zadaří ,držim palce a posílám velkej kus pozitivní nálady :)
Iveta
25.07.2011 12:54:08

Re: Sebevražda

14.06.2011 23:19:20
Lucrezia napsal:

Sebevražda

Už jste někdy na tím přemýšleli?

Já jsem to vždy spíše odsuzovala. Co by jiní za to dali, kdyby mohli žít, a třeba umírají na rakovinu.

Ale pak jsem se dostala do sitace, kdy jsem je pochopila a chtěla to skončit taky. Momentálně mám propad a dost bojuji s depresivními myšlenkami a myšlenkami na smrt.
Vše mi přijde zbytečné a beznadějné. :-(
Já jsem přemýšlela, ale víc se bojím smrti než problémů a starostí(se zdravím, s rodinou, s prací a lidskými hyenami). A vím, že nic netrvá věčně, samozřejmě onemocnět depresemi je vždy oříšek. Nevím jak dobře teď léčí psychiatři, ale mě moc nepomohli. V 17ti letech jsem měla potíže hormonální a s tlakem.Měla jsem fobie. Léky nejsou vždy řešením, navíc nikdy ne dlouhodobým! Nepomáhaly, spíš mi škodily. Vyhodila jsem je a zatím žiji, už 25let(a mám ještě horší potíže). Život je boj, není to procházka růžovým sadem.Doporučuji najít si záchytný bod a bojovat až do konce. Nač bychom tu taky byly, kdyby vše bylo nemastné a neslané! Držím pěsti a posílám štěstí....
Lucrezia
Lucrezia
14.06.2011 23:19:20

Sebevražda

Už jste někdy na tím přemýšleli?

Já jsem to vždy spíše odsuzovala. Co by jiní za to dali, kdyby mohli žít, a třeba umírají na rakovinu.

Ale pak jsem se dostala do sitace, kdy jsem je pochopila a chtěla to skončit taky. Momentálně mám propad a dost bojuji s depresivními myšlenkami a myšlenkami na smrt.
Vše mi přijde zbytečné a beznadějné. :-(

Přidat příspěvek k tématu Sebevražda

* Povinné pole




Zdravě.cz na Facebooku