Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
Výraz | Význam | |
---|---|---|
epizoon | i, n. (ř. epi na, při, ř. zoon živočich) epizoon, cizopasník žijící na povrchu těla | |
|
||
epizoonosis | is, f. (ř. epi na, při, ř. zoon živočich) epizoonóza, kožní onemocnění vyvolané živočišnými parazity žijícími na povrchu těla | |
epocha | ae, f. (ř.) epocha, významné údobí, dění v životě | |
eponychium | i, n. (ř. epi na, při, ř. onyx-onychos nehet) eponychium, pásek zrohovělé epidermis, jež přesahuje přes okraj nehtu | |
eponymum | i, n. (ř. eponymos dávající jméno) název nemoci, operace či nějakého postupu, označených jménem člověka, který tento výkon první provedl | |
epoophoron | i, n. (ř. epi na, při, ř. ooforon vaječník) epooforon, podélné a příčné kanálky v mezosalpinx jako vývojové zbytky mezonefrických kanálků a ductus Wolffi | |
epulis | idis, f. (ř. epi na, při, ř. ulon dáseň) ohraničený útvar na dásni podobný nádoru. Epulis fibromatosa fibromatózní útvar přisedající na volnou dáseň. Epulis fissurata nejčastější chronicky zánětlivá proliferační reakce ústní sliznice na špatně sedící protézu. Epulis gigantocellularis benigní nádor vyrůstající z periostu alveolárních výběžků čelisti a zubu, obsahující obrovské buňky. Epulis granulomatosa granulomatózní nádorek na dásních vzniklý mechanickým drážděním nebo infekcí | |
epulosis | is, f. (ř. epulein zjizvovat) epulóza, zajízvení, zacelení rány | |
equinus | a, um (l. equus kůň) koňský | |
eradiatio | onis, f. (l. e od, z, l. radius paprsek) eradiace, vyzařování | |
eradicatio | onis, f. (l. eradicare vykořenit) eradikace, vyhubení, vymýcení | |
|
||
erasio | onis, f. (l. eradere vyškrabat) eraze, vyškrabání, vymazání | |
ERCP | endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie | |
erectilis | e (l. erigere vztyčovat) erektilní, schopný erekce | |
erectilitas | atis, f. (l. erectus vztyčený, vzpřímený) erektilita, schopnost ztuhnutí měkké tkáně při překrvení | |
erector | oris, m. (l. erigere vztyčovat) erektor, napřimovač, vzpřimovač (sval) | |
eremophobia | ae, f. (ř. eremos osamocený, ř. fobos strach) eremofobie, chorobný strach před osamocením, samotou | |
erepsinum | i, n. (ř. ereptesthai stravovat) erepsin, směs enzymů ve šťávě tenkého střeva štěpící peptony | |
|
||
erethicus | a, um (ř. erethizein dráždit) eretický, vzrušený, vznětlivý | |
erethismus | i, m. (ř. erethizein dráždit) eretismus, chorobně zvýšená dráždivost, vzrušenost |