Babské rady Lékařské diagnózy Éčka Lékařský slovník

Vyhledat v lékařském slovníku


Výsledky vyhledávání

Výraz Význam
osteoarthritis itidis, f. (ř. osteon kost, ř. arthron kloub) osteoartritida, zánět kosti a kloubu
osteoarthropatia ae, f. (ř. osteon kost, ř. arthron kloub, ř. pathos choroba) osteoartropatie, současné onemocnění kloubu a přilehlých kostí. Osteoarthropatia deformans osteoartropatie deformující, znetvořující
osteoarthrosis is, f. (ř. osteon kost, ř. arthron kloub) osteoartróza, nezánětlivé degenerativní onemocnění kloubu a jeho okolí
osteoarthrotomia ae, f. (ř. osteon kost, ř. arthron kloub, ř. tome řez) osteoartrotomie, chirurgické protětí nebo odnětí části kosti v kloubu
osteoarticularis e (ř. osteon kost, l. articulus kloub) osteoartikulární, týkající se kosti a kloubu
osteoblastoma tis, n. (ř. osteon kost, ř. blastos výhonek) osteoblastom, benigní nádor z kostní tkáně
osteoblastos i, m. (ř. osteon kost, ř. blastos výhonek) osteoblast, buňka vytvářející kostní tkáň
osteocampsis is, f. (ř. osteon kost, ř. kampsis zakřivení) osteokampse, zkřivení kosti bez vzniklé fraktury, např. u osteomalacie
osteocarcinoma tis, n. (ř. osteon kost, ř. karkinoma rakovina) osteokarcinom, rakovina kosti
osteoclasia ae, f. (ř. osteon kost, ř. klan lámat) osteoklazie, vstřebávání, odbourávání kostní tkáně
osteoclasis is, f. (ř. osteon kost, ř. klan lámat) osteoklaze, chirurgické znovuzlomení kosti k nápravě deformity
osteoclastoma tis, n. (ř. osteon kost, ř. klan lámat) osteoklastom, kostní obrovskobuněčný nádor
osteoclastos i, m. (ř. osteon kost, ř. klan lámat) osteoklast, obrovská mnohojaderná kostní buňka odbourávající kostní tkáň
osteocopia ae, f. (ř. osteon kost, ř. kopos utlučení, unavení, mdloba) osteokopie, silná bolest kostí (např. noční bolest kostí u terciární lues)
osteocranium i, n. (ř. osteon kost, ř. kranion lebka) osteokranium, kostěná lebka
osteocystoma tis, n. (ř. osteon kost, ř. kystis buňka) osteocystom, cystický nádor kosti
osteocytus i, m. (ř. osteon kost, ř. kytos buňka) osteocyt, kostní buňka
osteodentinum i, n. (ř. osteon kost, l. dens-dentis zub) osteodentin, tkáň mající strukturu kosti a dentinu
osteodesmosis is, f. (ř. osteon kost, ř. desmos pouto) osteodesmóza, osifikace šlach
osteodiastasis is, f. (ř. osteon kost, ř. diastasis dělení) osteodiastáza, oddělování částí jedné kosti od sebe (bez pravé fraktury)
Celkem záznamů 21106