Jak na obezitu

U žen je normální podíl tuku v organismu 18 - 30%, u mužů tento podíl představuje 10 - 25% celkové hmotnosti. S věkem podíl tuku v těle stoupá. Vzhledem k tomu, že kvantitativní stanovení procenta tuku v těle není běžně dostupné, používáme k hodnocení stupně nadváhy buď tabulky, nebo hmotnostní indexy. Nejvíce se dnes vžilo vyjadřovat stupeň nadváhy pomocí indexu BMI (Body Mass Index). BMI se vypočte tak, že se hmotnost vyjádřená v kilogramech vydělí druhou mocninou výšky vyjádřenou v metrech (kg/m2).

Normální rozmezí BMI je 18,5 - 24,9, nadváha je v rozmezí 25,0 - 29,9 a obezita nad 30. Obezitu dále dělíme podle zdravotního rizika na obezitu I. stupně (BMI 30,0 - 34,9), obezitu II. stupně (BMI 35,0 - 39,9), kde je stupeň zdravotního rizika vysoký a dále obezitu III. stupně (BMI nad 40), zde je velmi vysoké zdravotní riziko spojené s obezitou.

Obezita je spojena jak se zvýšenou morbiditou, tak se zvýšenou mortalitou. Navíc obezita významně snižuje kvalitu života.

Zdravotní komplikace obezity: gynekologické nádory, nádory zažívacího traktu, nádory močového ústrojí, onemocnění srdce a cév, onemocnění dýchací soustavy, kloubní potíže, kožní onemocnění a mimo jiné i psychosociální problémy.

V rámci léčby obezity se uplatňuje komplexní přístup. Na prvním místě je samozřejmě nízkoenergetická dieta a pohybová aktivita.  Léčba hladovkami u obézních není doporučována, a to vzhledem k četným závažným nežádoucím účinkům. Mezi nejzávažnější nežádoucí účinky hladovek patří negativní dusíková bilance a nedostatek důležitých živin, minerálů a vitaminů. U hladovek bývají často také nežádoucí účinky ve smyslu poruch srdečního rytmu, dlouhodobé hladovění může vést k degeneraci svalových vlákem. K dietní terapii obezity je doporučována řada diet. Mnohé z nich jsou však nevyvážené, bývají spojeny s nedostatkem řady významných nutričních faktorů. Redukční diety šířené komerčním způsobem často opomíjejí psychologickou intervenci a jsou zaměřeny na jednorázové rychlé zhubnutí, což může navodit poruchy přijmu potravy či následný jo-jo efekt.

Vzhledem k tomu, že nadměrný příjem tuků má prvořadou úlohu v rozvoji obezity, doporučujeme jako první krok v dietních doporučeních snížit příjem tuku pod 30% denního energetického příjmu. Tuky nahrazujeme sacharidy - složitými cukry a škroby - jejichž podíl v dietě stoupá na 55 - 60%, popř. bílkovinami, jejichž zastoupení činí 10 - 15%. U některých obézních pacientů postačí k redukci hmotnosti pouze omezení tuků při nezměněném energetickém příjmu.

Nedosáhneme-li hmotnostního poklesu omezením přijmu tuků, redukujeme celkový denní energetický příjem o 2000 kJ, popř. doporučujeme celkový denní energetický příjem 5000 - 6000 kJ.

Behaviorální intervence - konzultace psychologa a snaha odstranit špatné stravovací a pohybové návyky. Za normálních okolností je podnětem pro jedení hlad. U obézních jsou to často „chutě" na určitá jídla při jejich dostupnosti, jindy je spouštěčem jídla špatná nálada či určitá situace (sledování TV, četba knihy). V dnešní době jsme také  zvyklí často jíst za pochodu, není na jídlo dostatek času nebo jíme  velké porce jednou nebo dvakrát denně. Součástí psychologické léčby je i výuka výživy, seznamuje nás s výběrem vhodných a nevhodných potravin, s jejich přípravou a skladbou redukční diety.

Kromě těchto přístupů je možné využívat i farmakoterapie.  V terapii obezity se v současnosti uplatňují tři skupiny léků. Anorexika - jsou léky tlumící chuť k jídlu v mozku, terigenní léky - ovlivňují energetický výdej a léky ovlivňující vstřebání tuků ve střevě - dojde-li však k porušení dietního režimu a přijmu i malého množství tuků, objeví se průjmy.

Kromě výše uvedených postupů lze využít i chirurgické řešení. To je doporučováno při obezitě II. A III. stupně, při hodnotách BMI 35 - 40. A v neposlední řadě také endoskopické metody - zavádění balonku do žaludku.

Obezita je v současné době závažný problém společnosti. Má vysoká rizika zdravotní ale i společenská. Pokud se člověk rozhodne řešit problém obezity, měl by k tomu přistupovat s rozumem. Kil, která jsme si střádali léta, se nezbavíme za týden ani za měsíc.