Těhotenství ve vyšším věku

Není dnes již na prvním místě v životě ženy jen „nutnost" dobře se vdát, ale život jim přináší také mnohé jiné životní perpektivy. Před těhotenstvím může mít přednost studium, budování si určité pracovní pozice, zajištění bytu, stabilní partnerský vztah, cestování atd. Důvody pro odsunutí těhotenství však mohou být i jiné. Nejsou žádnou výjimkou potíže s otěhotnění a mnohé ženy, které třeba po delším úsilí nebyly schopné počít dítě běžnou cestou, využívají možnosti umělého oplodnění. Velkým pozitivem je rozvoj medicíny, která tyto možnosti dnes ženám dává. Je tedy mnoho rodiček i po 35. roku věku. Ať je to jejich první či již další dítě, je nutné vidět též skutečnost, že tento stav s sebou nese jistá rizika.

Sama když na ulici vidím  ženu ve věku kolem 40 let s bříškem, vždy mi to osobně přijde velmi hezké. Upřímně řečeno, myslím si, že žena v tomto věku těhotenstvím neskutečně omládne a třeba si i příchod potomka užije zcela jinak než po dvacítce. Zpět ale k faktům.

Schopnost otěhotnět s přibývajícím věkem ženy klesá, již po třicítce je zaznamenáván výraznější pokles. Je tedy nutné v plánech s pozdním těhotenstvím počítat i s možností, že otěhotnění nebude tak snadné. Obecně je těhotenství po 35. roku označováno za rizikové, ale vždy je třeba uvážit konkrétní rizika u dané ženy. Každá je na tom jinak - jak po stránce fyzické, tak i duševní. Pokud je u ženy vše v pořádku, není těhotenství problém a jeho průběh může být stejný jako v jakémkoliv dřívějším věku.

Z výzkumů vyplývá, že ženám okolo čtyřicítky hrozí však daleko větší riziko potratu než ženám o deset let mladším. Častěji je zde nutný porod císařským řezem, miminko může mít nižší porodní váhu, či ženy zažívají problémy způsobené těhotenskou cukrovkou. Nelze pominout též zvýšené riziko narození dítěte s vrozenou poruchou. Nejznámějším příkladem je narušení chromozomů u Downova syndromu. Dnes je však toto riziko omezeno zejména prováděním prenatálních vyšetření, ultrazvukem či odběrem plodové vody (amniocentézou). Při zjištění genetické poruchy je zde tedy možnost rozhodnout se pro přerušení těhotenství. I porod zde bývá delší, děložní hrdlo žen v pozdějším věku se obvykle otevírá pomaleji a jsou případy, kdy děloha pracuje nekoordinovaně - žena sice má kontrakce, ale ty nevedou k otevírání děložního hrdla.

Za pozitivum těhotenství v pozdějším věku je možné uvést následující zjištění.  Vědci tvrdí, že pozdní těhotenství chrání ženu před rakovinou vaječníků mnohem více, než je tomu u žen mladších. Konkrétně výsledky výzkumů ukázaly, že u žen mladších 25 let se snižuje riziko vzniku rakoviny vaječníků o 16 %, u žen do 30 let již o 45 % a ženy nad čtyřicet let snížily svým pozdním otěhotněním riziko vzniku nemoci až o 58 %.

Nepochybné je, že ve vyšším věku ženy obvykle stoupá jak její materiální připravenost na přivedení mladého človíčka na svět, tak také její psychická pohoda. Žena si může miminko užít přesně tak, jak chce a užívá si vše, co k těhotenství i porodu patří. Ač si lékaři mohou stát za tvrzením, že ideální věk pro porod je u ženy kolem 20 let, podstatný zde spíše je věk sociální. Tedy je na ženě, kdy cítí, že je na mateřství ten vhodný čas a je na to po všech stránkách připravena.

Jaké zkušenosti máte vy?