Materiály, které strčí plast do kapsy: Kaučuk, silikon a gutaperča

Móda nových materiálů v zero waste společnosti?

Plast vyniká neuvěřitelnou odolností, a právě to je jeho největší chybou v případě biologické rozložitelnosti v rámci ochrany přírody. Jeho doba rozkladu se počítá na 600–800 let a při jeho degradaci vznikají všudypřítomné mikroplasty, které nepříznivě ovlivňují zdraví lidí, zvířat i rostlin. Proto dnešní ekologicky uvědomělí výrobci věnují mnoho času k tomu, aby dokázali plasty co nejlépe nahradit k přírodě i zdraví šetrnějšími materiály.

Kaučuk aneb latex, přírodní materiál nahradí plast

Přírodní kaučuk je definován jako elastický materiál z latexové mízy stromů (pochází zejména z rodů Hevea a Ficus), který lze vulkanizovat a následně pak využívat k výrobě různých užitkových produktů denní potřeby. Získává se z latexu, bělavé mléčné tekutiny obsahující bílkoviny, škrob, alkaloidy atd. Existuje pouze asi 12,5 % rostlinných druhů, které dokážou produkovat kaučukový latex.

Funkce kaučuku není vědecky plně prozkoumána, ale uvádí se například jeho schopnost v podpoře hojení, vhodnost pro použití jako obvazového materiálu pro případ zakrytí rány, aby se zabránilo krvácení. Pokud jde o chemické složky, největší zastoupení má v něm polyisopren, ten tvoří asi 94 % přírodního kaučuku, následně jsou v menším procentuálním množství zastoupeny přírodní pryskyřice a proteiny spolu s malým množstvím popela, nečistot a vody. 

Kaučuk se používá především při výrobě ochranných rukavic, zdravotnických prostředků jako infuzní vaky, dýchací masky, katetry ale i předmětů každodenní potřeby. Může však být problematický z důvodu možného alergického působení, které sice není výrazné, ale je potřeba ho mít v potaz například u osob, pracujících ve zdravotnictví.

Silikon má místo v kuchyni, zdravotnictví i osobní intimní hygieně

Silikon je pružný materiál v lékařské a potravinářské kvalitě. Typicky se z něho vyrábí například menstruační kalíšky nebo formy na pečení, protože je do určité míry odolný vůči teplu. Používá se i na různé kuchyňské pomůcky (špachtle). Je to flexibilní a odolný materiál, dá se dobře tvarovat. Jeho nevýhodou je, že není biologicky odbouratelný. Biologicky odbouratelný materiál je takový, který se rychle rozkládá působením živých organismů (bakterií) a mizí v prostředí přeměnou na jednoduché molekuly využitelné rostlinami.

Rozklad menstruačního kalíšku je sice o poznání kratší než u plastové lahve, trvá několik desítek let, ale rozhodně nelze v jeho případě mluvit o dobré biologické odbouratelnosti. Na rozdíl od plastu je vysoce kvalitní silikon inertní, což znamená, že nevypouští do přírody žádné toxické látky. Má výborný recyklační potenciál, ale pro opětovné použití se bohužel zpracovává jen v málo evropských státech.

Pokud ještě neznáte gutaperču, je čas se seznámit

Gutaperča je materiál, pocházející z endemického stromu Eucommia ulmoides, známý pod českým názvem gumojilm jilmový, který se vyskytuje v oblasti Malajsie. Jeho kůra a listy jsou hojně využívány v lidovém léčitelství, protože obsahují alkaloidy a flavonoidy, které mu propůjčují mnoho léčivých vlastností jako například to, že působí jako přírodní analgetikum, diuretikum, stahující prostředek (urychluje hojení ran), typicky jej najdete jako přírodní lék proti bolestem pohybového aparátu a jaterní či ledvinové tonikum.

Materiál, nahrazující plasty, který se získává z jeho pryskyřice patří do skupiny přírodních polymerů a jeho používání bylo rozšířeno již v 19. století. Následně ale tento polymer nahradilo po II. světové válce používání plastů, vzniklých z petrochemického průmyslu. V minulosti se gutaperča používala převážně jako izolační prostředek u podmořských telegrafních kabelů. Dnes se s ní můžete setkat jako s materiálem pro výrobu golfových míčků, používá se i v lékařství (stomatologie a další), dělají se z ní například zubní kořenové výplně.

Zdroje: sciencedirect.com, cmu.edu, verywellhealth.com

Autor: Pavlína Klaudová