Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
| Výraz | Význam | |
|---|---|---|
| centesimus | a, um stý | |
|
|
||
| centesis | is, f. (ř. kentein bodat) centéza, nabodnutí, propíchnutí | |
| centralis | e (l. centrum střed) centrální, střední, ústřední | |
| centrifugalis | e (l. centrum střed, l. fugare odhánět) centrifugální, odstředivý, vedoucí směrem od středu | |
| centrifugatio | onis, f. (l. centrum střed, l. fugare odhánět) centrifugace, odstřeďování, dělení látek o různé hustotě odstředěním na centrifuze | |
| centriolum | i, n. (l. centrum střed) centriol, malé tělísko uvnitř centrosomu | |
| centripetalis | e (l. centrum střed, l. petere směřovat) centripetální, dostředivý, vedoucí směrem do středu | |
| centroacinosus | a, um (l. centrum střed, l. acinus lalůček žlázy) centroacinózní, umístěný ve středu lalůčku | |
| centrolecithalis | e (l. centrum střed, ř. lekithos žloutek) centrolecitální, uložení žloutku uprostřed vajíčka | |
| centromerus | i, n. (l. centrum střed, ř. meros díl) centromer(a), zúžený úsek chromosomu, kterým zůstávají spojeny v metafázi dceřiné chromosomy | |
| centroplasma | tis, n. (l. centrum střed, ř. plasma hmota) centroplazma, protoplazma centrosomu | |
|
|
||
| centrosoma | tis, n. (l. centrum střed, ř. soma tělo) centrosom, dělicí tělísko (při mitóze se dělí a tvoří póly vřeténka) | |
| centrum | i, n. (ř. kentron) střed, středisko, ústřední oblast v určitém orgánu, ve které jsou umístěny řídící funkce. Centrum medianum střední prostor v hloubi mozkového talamu. Centrum semiovale polooválné pole v bílé hmotě velkého mozku. Centrum tendineum perinei tuhé vazivo kolem svalstva hráze. Centrum thermoregulativum centrum termoregulační, tepelné, v oblasti hypotalamu. Centrum vasomotoricum centrum vazomotorické, cévohybné, v prodloužené míše | |
| cephalagra | ae, f. (ř. kefale hlava, ř. agra lov, kořist, záchvat) cefalagra, kefalagra, prudká bolest hlavy | |
| cephalalgia | ae, f., cephalaea, ae, f. (ř. kefale hlava, ř. algos bolest) cefalalgie, cefalea, bolest hlavy. Cephalalgia vasomotorica, vasoparalytica vazomotorické, vazoparalytické bolení hlavy, migréna | |
| cephalhaematoma | tis, n. (ř. kefale hlava, ř. haima-haimatos krev) cefalhematom, krevní subperiostální lebeční podlitina (např. po porodu) | |
| cephalicus | a, um (ř. kefalikos k hlavě vedoucí) hlavový | |
| cephalocele | es, f. (ř. kefale hlava, ř. kele kýla) cefalokéla, výhřez (části) kraniálního obsahu | |
|
|
||
| cephalocentesis | is, f. (ř. kefale hlava, ř. kentesis nabodnutí) cefalocentéza, punkce hlavy (mozku), např. napíchnutí a odsátí mozkového abscesu | |
| cephalodynia | ae, f. (ř. kefale hlava, ř. odyne bolest) cefalodynie, bolest hlavy | |