Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
Výraz | Význam | |
---|---|---|
fissura | ae, f. (l. findere štípat) rýha, trhlina, štěrbina, rozštěp. Fissura ani řitní trhlina, vřed ležící v řitním kanálu. Fissura antitragohelicina zářez oddělující jazýčkový výběžek ušního boltce (cauda helicis) od chrupavky boltce. Fissura calcarina (sulcus calcarinus) rýha ostruhovitá na střední straně týlního laloku. Fissura cerebelli zářez oddělující sousední závity mozečku. Fissura cerebri lateralis (sulcus lateralis) hluboká rýha mezi spánkovým lalokem a čelním a temenním lalokem. Fissura choroidea štěrbina mezi talamem a fornixem. Fissura horizontalis cerebelli hluboký zářez na spodní části mozečku. Fissura horizontalis (pulmonis dextri) štěrbina oddělující střední lalok od horního na pravé plíci. Fissura longitudinalis cerebri hluboký podélný zářez mezi pravou a levou hemisférou. Fissura orbitalis inferior, superior dolní, horní štěrbina očnicová. Fissura ossium zlomení kosti ve formě trhliny, štěrbiny. Fissura petrooccipitalis štěrbina mezi kostí skalní a týlní. Fissura petrosquamosa zbytky švu mezi kostí skalní a šupinou kosti spánkové. Fissura sagittalis sinistra (hepatis) rýha mezi jaterními laloky. Fissura scalenorum štěrbina šikmých svalů, kterou prostupuje podklíčková tepna. Fissura sphenopetrosa štěrbina mezi hrotem kosti skalní a okrajem velkého křídla kosti klínové. Fissura sterni "rozštěp" kosti hrudní, nespojení párových základů sterna. Fissura synaptica primaria prostor mezi axolemou a sarkolemou (měkký důlek na povrchu svalového vlákna). Fissura transversa cerebri štěrbina mezi týlním lalokem velkého mozku a mozečkem. Fissura tympanomastoidea štěrbina mezi pars tympanica a výběžkem bradavkovým. Fissura urethrae vrozený rozštěp močové trubice. Fissura vesicae congenita vrozená slabost břišní stěny, která se při ektopii močového měchýře vyklenuje. Fissura vesicouterina píštěl mezi močovým měchýřem a dělohou | |
|
||
fissus | a, um (l. findere štípat) rozštěpený, trhlý, roztržený | |
fistula | ae, f. roura, trubice, píštěl, umělé spojení dutiny některého orgánu s dutinou jiného orgánu nebo orgánem, případné vyvedení na povrch těla (při probíhajícím chorobném procesu). Fistula ani píštěl řiti. Fistula branchigenica zřídka se objevující zbytek nezaniklé žaberní štěrbiny. Fistula gastrocolica píštěl mezi žaludkem a tračníkem. Fistula lacrimalis píštěl slzních orgánů, slzního vaku. Fistula oesophagotrachealis píštěl ezofagotracheální, píštěl způsobující komunikaci mezi jícnem a průdušnicí. Fistula stercoralis abnormální spojení mezi střevem a povrchem nebo jiným vnitřním orgánem, jímž odchází stolice. Fistula vesicouterina píštěl vezikouterinní, abnormální spojení mezi močovým měchýřem a dělohou. Fistula vesicovaginalis píštěl mezi močovým měchýřem a pochvou | |
fistulatus | a, um (l. fistula píštěl) fistulovaný, píštělový | |
fistulectomia | ae, f. (l. fistula píštěl, ř. ektome vynětí) fistulektomie, vynětí, odstranění píštěle v celém rozsahu | |
fistulisatio | onis, f. (l. fistula píštěl) fistulizace, sklon ke vzniku, tvoření píštělí | |
fistulogramma | tis, n. (l. fistula píštěl, ř. gramma písmo, záznam) fistulogram, rentgenový snímek píštěle | |
fistulographia | ae, f. (l. fistula píštěl, ř. grafein psát) fistulografie, rentgenové zobrazení píštěle po předchozí aplikaci kontrastní látky | |
fistulosus | a, um (l. fistula píštěl) píštělový | |
fistulotomia | ae, f. (l. fistula píštěl, ř. tome řez) fistulotomie, chirurgické protětí píštěle | |
fixatio | onis, f. (l. figere upevňovat, přibíjet) fixace, upevnění, ustálení, znehybnění, zajištění nehybnosti | |
|
||
fixor, fixator, | 104ris, m. (l. figere upevňovat, přibíjet) upevňovač | |
fixus | a, um (l. figere upevňovat, přibíjet) fixní, upevněný, pevný, stálý, nepohyblivý | |
flacciditas | atis, f. (l. flaccescere ochabovat) chabost, ochablost (např. svalstva) | |
flaccidus, flaccus, | , um (l. flaccescere ochabovat) ochablý, chabý, skleslý | |
flagellaris | e (l. flagellum bičík) flagelární, bičíkový | |
Flagellata | orum, n. (l. flagellum bičík) bičíkovci, prvoci opatření bičíkem | |
flagellatio | onis, f. (l. flagellare bičovat) flagelace, bičování; pohlavní ukájení bičováním sebe sama nebo druhé osoby | |
|
||
flagellatus | a, um (l. flagellare bičovat) bičíkatý, opatřený bičíkem | |
flagellomania | ae, f. (flagellantismus, i, m.) (l. flagellare bičovat, ř. mania vášeň) flagelománie, flagelantismus, chorobná touha po pohlavním ukájení bičováním, trýzněním |