Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
| Výraz | Význam | |
|---|---|---|
| chylopneumothorax | cis, m. (ř. chylos šťáva, ř. pneuma vzduch, ř. thorax hrudník) chylopneumotorax, přítomnost chylózní tekutiny a vzduchu v pleurální dutině | |
|
|
||
| chylopo(i)esis | is, f. (ř. chylos šťáva, ř. poiesis tvoření) chylopoeza, tvoření chylu | |
| chylorrhoea | ae, f. (ř. chylos šťáva, ř. rhoia tok) chylorea, prasknutí lymfatické cévy a vytékání jejího obsahu, nadměrný výtok chylu | |
| chylosus | a, um (ř. chylos šťáva) chylózní, týkající se chylu, mléčně zkalený | |
| chylothorax | cis, m. (ř. chylos šťáva, ř. thorax hrudník) chylotorax, přítomnost chylu v pohrudniční dutině | |
| chyluria | ae, f. (ř. chylos šťáva, ř. uron moč) chylurie, přítomnost chylu v moči, mléčně zakalená moč | |
| chylus | i, m. (ř. chylos šťáva) střevní míza, mléčně zkalená tuková emulze proudící lymfatickými cévami a obsahující živiny, které byly vstřebány v tenkém střevě | |
| chymificatio | onis, f. (ř. chymos šťáva, l. facere činit) chymifikace, přeměna přijaté potravy v žaludku v tráveninu, chymus | |
| chymorrhoea | ae, f. (ř. chymos šťáva, ř. rhoia tok) chymorea, výtok chymu | |
| chymosinum | i, n. (ř. chymos šťáva) chymozin, siřidlo, enzym srážející mléčné bílkoviny; renin | |
| chymotrypsinum | i, n. (ř. chymos šťáva, ř. tryein trávit) chymotrypsin, enzym produkovaný slinivkou břišní, rozkládající bílkoviny | |
|
|
||
| chymus | i, m. (ř. chymos šťáva) polotekutá natrávená potrava transportovaná ze žaludku do dvanáctníku, trávenina | |
| iactatio | onis, f. otřásání, záškuby. Iactatio capitis prudké záškuby hlavy většinou pravidelné. Iactatio corporis záškuby celého těla | |
| iatrogenes | es (ř. iatros lékař, ř. gennan tvořit) iatrogenní, od lékaře vzniklý, lékařem vyvolaný; zpravidla negativní působení lékaře na nemocného (špatné vyšetření, neuvážené jednání, léčení apod.) | |
| iatrogenia | iatropathogenia, ae, f. (ř. iatros lékař, ř. genos původ) iatrogenie, iatropatogenie, negativní působení lékaře na nemocného vedoucího ke zhoršení jeho stavu | |
| iatrochemia | ae, f. (ř. iatros lékař, ř. chemeia chemie) iatrochemie, směr v lékařství v 17. a 18. stol. vysvětlující životní pochody v organismu chemickým děním | |
| iatrophysike | es, f. (ř. iatros lékař, ř. fysis příroda) iatrofyzika, směr v lékařství (18. stol.) vysvětlující všechny pochody v organismu fyzikálními a mechanickými prostředky | |
| iconomania | ae, f. (ř. eikon obraz, ř. mania vášeň) ikonománie, chorobná záliba v obrazech, malbách (často jako sexuální stimulace) | |
|
|
||
| ictericus | a, um (ř. ikteros žloutenka) ikterický, vztahující se ke žloutence, žloutenkový | |
| icterogenes | es (ř. ikteros žloutenka, ř. gennan tvořit, ř. gignesthai vznikat) ikterogenní, vyvolávající žloutenku; žloutenkového původu | |