Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
Výraz | Význam | |
---|---|---|
chylopneumothorax | cis, m. (ř. chylos šťáva, ř. pneuma vzduch, ř. thorax hrudník) chylopneumotorax, přítomnost chylózní tekutiny a vzduchu v pleurální dutině | |
|
||
chylopo(i)esis | is, f. (ř. chylos šťáva, ř. poiesis tvoření) chylopoeza, tvoření chylu | |
chylorrhoea | ae, f. (ř. chylos šťáva, ř. rhoia tok) chylorea, prasknutí lymfatické cévy a vytékání jejího obsahu, nadměrný výtok chylu | |
chylosus | a, um (ř. chylos šťáva) chylózní, týkající se chylu, mléčně zkalený | |
chylothorax | cis, m. (ř. chylos šťáva, ř. thorax hrudník) chylotorax, přítomnost chylu v pohrudniční dutině | |
chyluria | ae, f. (ř. chylos šťáva, ř. uron moč) chylurie, přítomnost chylu v moči, mléčně zakalená moč | |
chylus | i, m. (ř. chylos šťáva) střevní míza, mléčně zkalená tuková emulze proudící lymfatickými cévami a obsahující živiny, které byly vstřebány v tenkém střevě | |
chymificatio | onis, f. (ř. chymos šťáva, l. facere činit) chymifikace, přeměna přijaté potravy v žaludku v tráveninu, chymus | |
chymorrhoea | ae, f. (ř. chymos šťáva, ř. rhoia tok) chymorea, výtok chymu | |
chymosinum | i, n. (ř. chymos šťáva) chymozin, siřidlo, enzym srážející mléčné bílkoviny; renin | |
chymotrypsinum | i, n. (ř. chymos šťáva, ř. tryein trávit) chymotrypsin, enzym produkovaný slinivkou břišní, rozkládající bílkoviny | |
|
||
chymus | i, m. (ř. chymos šťáva) polotekutá natrávená potrava transportovaná ze žaludku do dvanáctníku, trávenina | |
iactatio | onis, f. otřásání, záškuby. Iactatio capitis prudké záškuby hlavy většinou pravidelné. Iactatio corporis záškuby celého těla | |
iatrogenes | es (ř. iatros lékař, ř. gennan tvořit) iatrogenní, od lékaře vzniklý, lékařem vyvolaný; zpravidla negativní působení lékaře na nemocného (špatné vyšetření, neuvážené jednání, léčení apod.) | |
iatrogenia | iatropathogenia, ae, f. (ř. iatros lékař, ř. genos původ) iatrogenie, iatropatogenie, negativní působení lékaře na nemocného vedoucího ke zhoršení jeho stavu | |
iatrochemia | ae, f. (ř. iatros lékař, ř. chemeia chemie) iatrochemie, směr v lékařství v 17. a 18. stol. vysvětlující životní pochody v organismu chemickým děním | |
iatrophysike | es, f. (ř. iatros lékař, ř. fysis příroda) iatrofyzika, směr v lékařství (18. stol.) vysvětlující všechny pochody v organismu fyzikálními a mechanickými prostředky | |
iconomania | ae, f. (ř. eikon obraz, ř. mania vášeň) ikonománie, chorobná záliba v obrazech, malbách (často jako sexuální stimulace) | |
|
||
ictericus | a, um (ř. ikteros žloutenka) ikterický, vztahující se ke žloutence, žloutenkový | |
icterogenes | es (ř. ikteros žloutenka, ř. gennan tvořit, ř. gignesthai vznikat) ikterogenní, vyvolávající žloutenku; žloutenkového původu |