Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
| Výraz | Význam | |
|---|---|---|
| organismus | i, m. (ř. organon orgán) ústrojí, ústrojenství, soubor orgánů živočišného nebo rostlinného těla; jedinec živočicha nebo rostliny; celek účelně uspořádaný, složený z jednotlivých složek a uzpůsobený k jistým funkcím | |
|
|
||
| organogenes | es (ř. organon orgán, ř. gignesthai vznikat, ř. gennan plodit) organogenní, orgánotvorný, orgánového původu | |
| organogenesis | is, f. (ř. organon orgán, ř. genesis zrod, původ) organogeneze, vývoj, vznik orgánu | |
| organogeneticus | a, um (ř. organon orgán, ř. genesis zrod, vývoj) organogenetický, týkající se vývoje orgánů | |
| organographia | ae, f. (ř. organon orgán, ř. grafein psát) organografie, popis orgánů; rentgenové vyšetření a znázornění orgánů | |
| organoides | es (ř. organon orgán, ř. eidos podoba) organoidní, ve vztahu k určitému orgánu, podobný určitému orgánu nebo jeho tkáni, napodobující orgánové uspořádání | |
| organoidum | i, n. (ř. organon orgán) organoid, buněčné struktury, které v buňce nikdy nechybějí a které mají důležitou funkci | |
| organologia | ae, f. (ř. organon orgán, ř. logos nauka) organologie, nauka o jednotlivých orgánech a o jejich funkcích | |
| organonymia | ae, f. (ř. organon orgán, ř. onyma jméno) organonymie, názvosloví tělesných orgánů | |
| organopathia | ae, f. (ř. organon orgán, ř. pathos choroba, bolest) organopatie, choroba orgánu, onemocnění blíže nespecifikované | |
| organopexis | is, f. (ř. organon orgán, ř. pexis připevnění) organopexe, chirurgické upevnění orgánu | |
|
|
||
| organotherapia | ae, f. (ř. organon orgán, ř. therapeia léčení) organoterapie, léčení výtažky z živočišných orgánů | |
| organotropismus | i, m. (ř. organon orgán, ř. trope obrat) schopnosti nějaké látky působit na určitý orgán | |
| organum | i, n. orgán, ústrojí. Organum(-na) genitale(-ia) pohlavní orgány. Organum gustus ústrojí chuťové. Organum(-na) oculi accessorium (accessoria) přídatné orgány oka. Organum olfactus ústrojí čichové. Organum rudimentale orgán zakrnělý, rudimentární. Organum(-na) sensuum (sensoria) orgány smyslové. Organum spirale (Corti) orgán Cortiho, zvukový receptor sloužící k přeměně zvukových vln v nervové vzruchy. Organum uropoeticum ústrojí močotvorné. Organum vestibulocochleare (status et auditus) ústrojí rovnovážné a sluchové. Organum visus (visuale) ústrojí zrakové | |
| orgasmus | i, m. (ř. organ náruživě dychtit) orgasmus, vyvrcholení pohlavního styku, vrcholné pohlavní vzrušení při koitu | |
| orchectomia | orchiectomia, orchidectomia, ae, f. (ř. orchis varle, ř. ektome vynětí) orchektomie, orchiektomie, orchidektomie, vynětí jednoho nebo obou varlat | |
| orcheotomia | orchi(o)tomia, orchidotomia, ae, f. (ř. orchis, orchidion varle, ř. tome řez) orcheotomie, orchiotomie, orchidotomie, chirurgické protětí varlete nebo jeho obalů | |
| orchi(do)pexis | is, f. (ř. orchis varle, ř. pexis připevnění) orchi(do)pexe, chirurgická fixace varlete v normální poloze, zejména při kryptorchismu | |
|
|
||
| orchialgia | orchidalgia, ae, f. (ř. orchis, orchidion varle, ř. algos bolest) orchialgie, orchidalgie, bolest varlete | |
| orchidoepididymectomia | orchioepididymectomia, ae, f. (ř. orchis, orchidion varle, ř. epididymis nadvarle) orchidoepididymektomie, orchioepididymektomie, chirurgické snesení varlat a nadvarlat | |