Babské rady
Lékařské diagnózy
Éčka
Lékařský slovník
Celkem záznamů 21106
Vyhledat v lékařském slovníku
Výsledky vyhledávání
| Výraz | Význam | |
|---|---|---|
| pH | potentia Hydrogenii, míra kyselosti a zásaditosti, záporná hodnota logaritmu aktivity vodíkových iontů v roztoku | |
|
|
||
| Ph chromosom | zkratka pro Philadelphia chromosoma, tj. abnormální chromosom, který se vyskytuje u chronické myeloidní leukémie | |
| phacocele | phacokele, es, f. (ř. fakos čočka, ř. kele výhřez) fakokéla, výhřez oční čočky | |
| phacocystectomia | ae, f. (ř. fakos čočka, ř. kystis dutina, ř. ektome vynětí) fakocystektomie, operační vynětí části pouzdra oční čočky | |
| phacocystis | is, f. (ř. fakos čočka, ř. kystis dutina) fakocystis, pouzdro oční čočky | |
| phacocystitis | itidis, f. (ř. fakos čočka, ř. kystis dutina) fakocystitida, zánět pouzdra oční čočky | |
| phacolysis | is, f. (ř. fakos čočka, ř. lysis uvolnění) fakolýza, operační uvolnění oční čočky | |
| phacoma | tis, n. (ř. fakos čočka) fakom, nádor oční čočky | |
| phacomalacia | ae, f. (ř. fakos čočka, ř. malakia měkkost) malacie, změknutí oční čočky | |
| phacomatosis | is, f. (ř. fakos čočka) fakomatóza, souborné označení pro různé vrozené choroby s poruchou vývoje (hamartomy) různých orgánů | |
| phacometachoresis | is, f. (ř. fakos čočka, ř. metachoresis přemístění) fakometachoréza, abnormální umístění oční čočky | |
|
|
||
| phacopathia | ae, f. (ř. fakos čočka, ř. pathos choroba) fakopatie, onemocnění oční čočky blíže nespecifikované | |
| phacoscleroma | tis, n. (ř. fakos čočka, ř. skleros tvrdý) fakosklerom, zákal oční čočky, katarakta | |
| phacoscopia | ae, f. (ř. fakos čočka, ř. skopein pozorovat) fakoskopie, přímé vyšetřování oční čočky | |
| phacoscotasmus | i, m. (ř. fakos čočka, ř. skotasmos zatmění) fakoskotasmus, zákal oční čočky | |
| phaenomenalis | e (ř. fainomenon jev) fenomenální, neobyčejný, vynikající | |
| phaenomenologia | ae, f. (ř. fainomenon jev, ř. logos nauka) fenomenologie, nauka zabývající se popisem příznaků a projevů (nemoci) | |
| phaenomenonum | i, n. (ř. fainomenon jev) fenomén, jev, skutečnost, neobyčejný úkaz; vynikající, výjimečný jedinec | |
|
|
||
| phaenotypus | i, m. (ř. fainein jevit, vyjevovat, ř. typos znak) fenotyp, soubor zevních znaků a vlastností nebo určitý znak či vlastnost jedince | |
| phaeoderma | tis, n. (ř. faios tmavý, ř. derma kůže) feoderm, vysušením ztvrdlá, zčernalá kůže | |