Pijete dost? Možná ne. Skrytá dehydratace narušuje soustředění, náladu i spánek
Dehydratace neboli nedostatek tekutin v těle má významně negativní vliv na každého z nás. V horkých letních dnech je proto třeba věnovat dostatečnému pitnému režimu zvýšenou pozornost. Dostatek tekutin však pochopitelně potřebujeme celoročně. Dehydratace může například zvýšit riziko infekce močových cest, onemocnění srdce a cév a vznik ledvinových a močových kamenů.
Když dojde k nerovnováze mezi příjmem a výdejem tekutin, tedy jeli ztráta tělesných tekutin větší než přijaté množství, nastává dehydratace. Organizmus nejprve ztrácí schopnost normálně fungovat, později se začnou objevovat příznaky související s nedostatkem vody.
Dehydratace ohrožuje děti i seniory
Dehydratace může vést k únavě, bolestem hlavy, potížím s koncentrací a zhoršení fyzické i psychické výkonnosti. V závažnějších případech může způsobit zmatenost, snížený krevní tlak, a dokonce i ohrozit funkci životně důležitých orgánů. Nejrizikovějšími skupinami z hlediska dehydratace jsou kojenci, děti a lidé vyššího věku. Pravidelný a vhodný pitný režim významně podporuje všechny životně důležité funkce organizmu, je ale také nezbytnou součástí prevence celé řady onemocnění včetně těch závažných.
Proč dochází k dehydrataci?
Vodu ztrácíme v podobě vodní páry ve vydechovaném vzduchu a v potu, moči nebo stolici. Spolu s vodou se vylučují také soli ve formě elektrolytů, jako je sodík, draslík, hořčík, fosfor, chlor a další. Tělo neustále udržuje rovnováhu mezi ztrátami vody i elektrolytů a jejich příjmem, ale při velkých ztrátách ji udržet nedokáže a dochází k dehydrataci. K opětovnému dosažení rovnováhy tělo potřebuje kromě vody také elektrolyty, samotná voda bez současné náhrady jejich patřičného množství nemusí stačit. Pokud se rovnováha neobnoví, mohou některé příznaky přetrvávat nebo se zhoršovat.
Kdy může docházet k dehydrataci
K dehydrataci může docházet v průběhu celého roku v případech, kdy není voda vyloučená potem nahrazena dostatečným příjmem tekutin. K podobnému jevu dochází také při saunování, kdy je ztráta vody ve formě potu značná. Přestože je ztráta tekutin v suchém prostředí vyšší, nebezpečí představuje i fyzická činnost v podmínkách, které mohou zvyšovat riziko přehřátí organizmu. Dehydratace nám však může hrozit i v zimním období a v chladném počasí je navíc obecně nižší subjektivní pocit žízně. Proto jsou v zimě ohroženy dehydratací především malé děti, ale i senioři.
Symptomy dehydratace
Dehydrataci můžeme rozdělit do tří fází – mírná, střední a těžká. Při mírné a často i střední dehydrataci vrátí tělo zpět do rovnováhy pití. Vhodnou součástí každodenního pitného režimu jsou tak především přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky, tj. elektrolyty, jako např. hořčík, vápník, draslík a fluor. Mírná až střední dehydratace může zahrnovat příznaky, jako je zvýšená žízeň, pocit sucha v ústech, neschopnost soustředění na práci, únava nebo ospalost, závratě, bolest hlavy, suchost kůže a sliznic nebo snížení objemu moči, která má tmavší barvu. Tyto příznaky se mohou rychle zhoršovat a ukazují pak na těžkou dehydrataci s rozvojem dalších symptomů, např. závratě a pocit slabosti, pokles krevního tlaku, zrychlená srdeční frekvence a zrychlený dech, zvýšená tělesná teplota, suchost kůže a sliznic, vymizení žilní kresby na hřbetu rukou, zhoršení stavu vědomí, zmatenost až kóma.
Prevence dehydratace
Prevence dehydratace spočívá především v dodržování dostatečného příjmu tekutin, a to i když necítíte žízeň. Doporučuje se pít pravidelně během celého dne a nečekat, až se objeví pocit žízně, který je již známkou dehydratace. Často je třeba dbát na dostatečný příjem tekutin především u seniorů, kteří si již některé návyky neosvojí tak snadno.
Zdroj: pharmanews.cz
Autor: Veronika Tůmová
