Proč (ne)jíst placentu a co si tím můžete přivodit

Placentofágie neboli pojídání placenty po porodu je v poslední době poměrně horkým tématem. Navzdory tomu, že se téma do popředí dostalo až poměrně před nedávnem, nejedná se o nový fenomém. V průběhu historie placentu pojídaly matky v mnoha kulturách, trend se dokonce objevuje i v tradiční čínské medicíně, dnes mohou něco takového doporučovat duly nebo porodní asistentky, které v medicíně hlásají více či méně radikální „návrat ke kořenům“.

Proč (ne)jíst placentu

Zastánci tohoto přístupu se domnívají, že může zvýšit hladinu energie i množství mateřského mléka, vyrovnat hladinu hormonů a tím snížit riziko poporodní deprese a nespavosti. Jak ale na stránkách internetového magazínu WebMD zdůrazňuje porodní asistentka a gynekoložka Nivin Toddová nebo gynekoložka Mary L. Marnachová z MayoClinic, tato tvrzení nebyla dosud nikdy potvrzena seriózními vědeckými studiemi a fakt, že pojídání placenty pozitivně funguje u zvířat, nemůže sloužit jako důkaz toho, že tomu stejně bude i u člověka. Názory na tento postup tedy víceméně vycházejí jen z předpokladů a potom ze zkušeností, které se liší. Není rovněž jisté, že ženy, které se po snědení placenty cítily dobře, neprožily jen placebo efekt.

Epidurální anestezie: Jaká jsou rizika a vedlejší účinky?

V čem může být placentofágie nebezpečná

Zmiňované odbornice mají naopak obavy, že by takový přístup mohl lidským maminkám uškodit. Podle Toddové obsahuje placenta bílkoviny a tuky, to jsou ale živiny, které žena běžně získá z vyvážené stravy a skutečnost, že po snědení placenty bude dobře například feně, neznamená, že stejně bude reagovat žena. Pozřením syrové placenty nebo dokonce i jejím usušením a zatavením do kapsle do sebe navíc můžete dostat infekci, protože po vyvržení z lůna je tato vystavena působení virů a bakterií a vy nevíte, co společně s ní do těla dostáváte. Na stejné nebezpečí upozorňuje i doktorka Marnachová. 

Jak může ohrozit matku i dítě

Marnachová připomíná, že placenta je složitý orgán vyživující rostoucí plod výměnou živin a kyslíku a filtrováním odpadních látek přes pupeční šňůru. Nejběžnější přípravou placenty ke konzumaci je podle jejích slov napařování a dehydratace, případně zpracování za syrova. Těmito postupy však nejsou zničeny infekční bakterie ani viry, které může placenta obsahovat, jak zmiňuje i Toddová. Marnachová dokonce hovoří o případu zveřejněném americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí, podle něhož matka po konzumaci syrové placenty pravděpodobně infikované streptokokem skupiny B tímto parazitem nakazila svého novorozence, a to skrze mateřské mléko. 

Streptokok: bakteriální infekce, která komplikuje život těhotným a nenarozeným dětem

Jak se rozhodnout

Případ nakaženého novorozence připomenutý Marnachovou rozhodně není jediným. Jedná se o skutečnost, která byla doložena událostí, jež se opravdu stala. Ve světle faktu, že přínosy pojídání lidské placenty pro lidské matky nebyly dosud potvrzeny žádnými odbornými výzkumy, se zdá být takové počínání hazardem se zdravím vlastním i se zdravím dítěte. V některých porodnicích vám z těchto důvodů něco takového ani nedovolí. Pokud ovšem rodíte doma a máte od své duly či porodní asistentky jiné informace, je pravděpodobně na vás, zda se to rozhodnete riskovat či ne. 

Zdroje: www.mayoclinic.org, www.webmd.com, www.institutmodernivyzivy.cz
 

Autor: Kateřina Hájková