Náš svět je stále hlasitější – co to pro nás znamená a jak se bránit?
Všudypřítomné zvuky civilizace nás doprovázejí, a vlastně i pronásledují na každém kroku. Lidé jsou vystaveni hluku světa už velmi dlouho a lidský organismus si na něj do jisté míry zvykl, stále však na něj silně reaguje a tyto reakce nemají vždy pozitivní dopad na naše zdraví. Podle nedávné studie prý až jednu z pěti domácností sužuje každodenní nadměrný hluk.
Obtěžování hlukem je vážný problém současného moderního života, který doléhá především na obyvatele velkých měst, ale i na ty, kdo žijí v blízkosti velkých dopravních komunikací. Trvalá zátěž hlukem může lidem způsobit řadu zdravotních, ale i sociálních problémů.
Každodenní hluk ovlivňuje naše zdraví i psychiku
Dupající nohy sousedů nad hlavou, hlasitá televize nebo křik malých dětí za tenkou stěnou. Dále pak doprava, hluk domácích spotřebičů, pobyt v obchodních domech a průmyslových zónách, stavební práce, hluk v zaměstnání a večer relax se sluchátky na uších. Obecně vzato nejde jen o nepříjemně rušivé elementy, tyto zvuky mohou z dlouhodobého hlediska přivodit celou řadu zdravotních potíží. Pokud i vás doma obtěžuje hluk, můžete celou situaci řešit. Můžete se obrátit na místní krajskou hygienickou stanici, která je povinna hladinu hluku přeměřit.
Hluk a zvuky na nás útočí i ve spánku
Je jisté, že nikomu z nás nedělá hluk příliš dobře. Někdo na hluk reaguje více, někdo méně. Pod pojmem hluk si sice vybavíme především vysokou hlasitost hudby, hluk z blízké stavby a podobně. Ale pak je i hluk každodenní, kterému jsme už ze zvyku přestali věnovat pozornost, a ten daleko víc ovlivňuje naše životy po zdravotní a psychické stránce. V minulosti bylo normální, že po západu slunce bylo téměř naprosté ticho. Dnes jsme ale i v noci obklopeni celou řadou zvukových a světelných elementů, které mají negativní dopad naše zdraví. Naše uši například velmi citlivě vnímají hluk i ve spánku a zpracovávají tak zvuky, které nás sice v tu chvíli neprobudí, ale přesto na nás mají negativní dopad.
Co může způsobovat vystavení dlouhodobému hluku?
Bylo prokázáno, že vystavení se dlouhodobému hluku nejenže způsobuje ztrátu sluchu, tinnitus neboli ušní šelesty, pískání, zvonění, loupání, hučení nebo šumění v uších a přecitlivělost na zvuk, ale může způsobit nebo zhoršit i kardiovaskulární onemocnění. Dále se může podílet na cukrovce druhého typu, způsobit poruchy spánku, úzkosti, pochopitelně pak také značný stres a s ním spojené důsledky, problémy duševního rázu, snížení kognitivních schopností včetně zhoršení paměti a pozornosti.
Jak docílit většího životního ticha?
Každá chvilka ticha je v našem světě stále vzácnější. Ticho, které si každý den vědomě naordinujeme, nám přitom může pomoci od spousty potíží. Vyhraďte si každý den krátký čas na útěk do světa ticha, bez hluku a rušivých zvuků, tak, abyste nebyli nikým a ničím rušeni. Můžete se rozhodnout využít tento čas například k meditaci. Ideální čas je časně ráno nebo naopak před spaním. Možná také zjistíte, že je čím dál těžší odolat pokušení zapnout si alespoň televizi, i když se ztlumeným zvukem, nebo na tu chvíli úplně vypnout mobilní telefon. Jsme závislí na technologiích, ať si to přiznáme nebo ne. Udělat si od jejich věčného světla a zvuku přestávku, nám může jedině prospět. Aplikujte si proto hlukový půst pravidelně a když to půjde, třeba i několikrát za den. Dobrým pomocníkem, například při cestování, mohou být také špunty do uší.
Zdroj: brainmarket.cz, ekolist.cz
Autor: Veronika Tůmová
