
Revmatická horečka
Po špatně léčené streptokokové angíně se po dvou až třech týdnech může u pacienta objevit tzv. revmatická horečka. Je to autoimunitní onemocnění, které napadá vlastní buňky. Postihuje především dvě oblasti lidského těla – klouby a srdeční chlopně. Kromě utlumení bolesti je nutné vyléčit i původní streptokokovou infekci.
Revmatická horečka je nebezpečné zánětlivé onemocnění. Je to nemoc především dětského věku, většině pacientů je mezi pěti a patnácti lety. Ve vyspělých zemích je vzhledem k dobré dostupnosti antibiotické léčby toto onemocnění v současné době poměrně vzácné, zato v rozvojových zemích je stále velkým problémem.
I v našem prostředí jsou její následky patrné u starší generace, která prodělala angínu v době, kdy se pokaždé nepodávala antibiotika.
Nebezpečí revmatické horečky je v možném poškozování srdce. Horečka vyvolává jeho zánět, může dojít i k rozvoji zánětu osrdečníku a především zánětu chlopní, kde se rozvíjí takzvaná nebakteriální revmatická endokarditida, která zásadním způsobem ovlivňuje srdeční činnost a v pozdních stádiích může vést až k srdečnímu selhání.
Příznaky revmatické horečky
Příznaky jsou velmi různorodé, a to jak v jejich kvalitě tak kvantitě. Projevy jsou velice individuální. Jsou důsledkem streptokokového postižení kloubů, srdce, kůže a centrálního nervového systému. Asi čtrnáct dní po prodělané angíně dochází k prvním známkám onemocnění:
- únava
- horečka
- vysoká bolestivost
- citlivost
- otok a zarudnutí nejrůznějších kloubů v těle - typicky kolen, loktů, kotníků a zápěstí, ale i drobných kloubů na rukou a nohou či v oblasti ramene a kyčle
Důležité je, že obtíže jsou stěhovavé, mohou začít na jednom kloubu a odtud se šířit na další, na předchozím vymizet a tak dále. Pod kůží se tvoří tuhé nebolestivé hmatatelné uzlíky tvořené kolagenem nad kostí či šlachami, především na zápěstí, lokti a koleni. Pacient cítí náhlé intenzivní silné bušení srdce a problémy s dýcháním provázené bolestí na hrudi.
Postižení centrálního nervového systému se navenek projevuje jako zvláštní nekontrolovatelné pohyby především rukou a nohou (Sydenhamova chorea neboli tanec svatého Víta) doprovázené výbuchy nepředvídatelného a nenormálního chování, záchvaty pláče nebo smíchu. Možným průvodním jevem může být i epistaxe - tedy krvácení z nosu, a bolesti břicha nejrůznějšího charakteru.
Léčba revmatické horečky
Aby se dala revmatická horečka zvládnout, je třeba začít antibiotickou léčbou mířenou proti streptokokovi, pokud ovšem je laboratorním vyšetřením potvrzena jeho přítomnost. Dále je žádoucí zmírnit probíhající zánět s použitím nejrůznějších protizánětlivých látek, jako je obyčejný aspirin, v horších případech až kortikosteroidy, které zabrání dalšímu zajizvování tkání. Po dobu pěti let je pacientům podávána injekce dlouhodobě působícího penicilinu.
Doporučuje se klid na lůžku a celkový klid, dokud prvotní příznaky zánětu neodezní a stav nemocného se nezlepší. Pokud je postiženo srdce, je klid na lůžku naprosto nezbytný a přísný až po dobu několika měsíců.
Často je potřeba nasadit i léky na zvládnutí chorey, kdy doktor předepíše takzvaná antikonvulziva, tedy léky proti křečím, jako je například valproát nebo karbamazepin.
Setkali jste se ve svém okolí s touto nemocí?
Autor: Lucie Regenermelová