Velikonoce bez masa aneb Jak si připravit sváteční pokrmy ve veganské verzi

Svatému předvelikonočnímu týdnu předchází čtyřicetidenní půst, kdy se věřící vzdávají konzumace masa a alkoholu a snaží se vykonávat různé dobré skutky. To vše má vést k tomu, aby se člověk zvenku obrátil k sobě, aby se soustředil na vlastní duchovní růst. Ačkoliv počet praktikujících katolíků stále klesá, hodnoty, které křesťanství hlásá, jsou věčné, hluboké a zasahují každého z nás. Zkusme se jimi inspirovat a zasvětit předvelikonoční období kultivaci a zušlechťování svého nitra i těla.

Bez masa lidé dříve žít uměli

Vzdát se masa, alkoholu a myslet na vykonávání dobrých skutků. Na těchto úkolech se nezdá být nic přehnaně těžkého, zejména pro naše předky tomu tak nebylo, protože například maso neměli na talíři každý den, jen ve svátek. To až s naší konzumní kulturou se stalo běžným standardem, že si maso dopřáváme denně, a mnohdy i několikrát. Přitom se bez něj dá docela dobře obejít: naši prarodiče, jejich rodiče a jejich prarodiče, a lidé ještě mnohem blíže dávnější minulosti, věděli, jak na to. Vypovídají o tom tradiční verze svátečních pokrmů.

V tradičních velikonočních pokrmech maso chybí

Poslední týden před Velikonoci je znám jako Svatý neboli Pašijový, protože jsou s ním spjaty Pašije, příběhy o životě, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, který byl na Velký pátek ukřižován, aby v neděli, na Boží hod, vstal z mrtvých a zvěstoval tak lidstvu zprávu o lásce, dobrotě, naději a také o tom, že smrti se nemusí bát, protože není koncem, jen novým začátkem. V tomto týdnu postní období vrcholí, zároveň se začínají připravovat tradiční pokrmy související s Velikonocemi. Nenajdete v nich maso a dokonce se dají dobře připravit i bez dalších živočišných složek. 

Jidáše z rostlinných surovin?

Na Škaredou středu zradil Ježíše jeden z jeho učedníků známý jako Jidáš Iškariotský. Pod tíhou výčitek svědomí následně svou viny neunesl a oběsil se. Hospodyně v tento den zadělávaly a pekly sladké pečivo z vánočkového/mazancového těsta. Říkalo se mu jidášky a nejčastěji se formovaly do tvaru oprátky. Jidáše se podávaly na snídani na Zelený čtvrtek potřené máslem a rumem. Když ve vánočkovém/mazancovém těstu nahradíte kravské mléko nápojem rostlinným a máslo rostlinnou alternativou tuku jako je Alsan, můžete si tuto tradiční pochoutku připravit v čistě veganské verzi. Překvapí vás, jak snadno to půjde a možná, že ani nepoznáte rozdíl.

Zelenému čtvrtku kralovaly luštěniny

Na Zelený čtvrtek potom bylo zvykem zařadit do jídelníčku něco zeleného, což symbolizuje svěžest a čistotu. K tomuto dni neodmyslitelně patřily také luštěniny jako je hrách, čočka nebo fazole. Na pánvi se na sucho pražil naklíčený hrách, který se podával buď naslano nebo nasladko s rozinkami a medem a říkalo se mu pučálka. Tento pokrm je ryze veganský, med můžete nahradit, podobně jako v případě jidášků, javorovým, čekankovým nebo jakýmkoliv jiným sirupem. Z luštěnin můžete připravit skvělá jídla, přidejte do nich zelené býlí, jako je špenát, polníček, nebo zelené fazolky, avokádo, mladý zelený hrášek a vychutnejte si zdravé ryze rostlinné jídlo.

Skromná krmě na Velký pátek

Velký pátek je dnem smutným, neboť byl ukřižován Ježíš Kristus. V tento den se jedlo velice skromně a hlavní surovinou byly obiloviny či luštěniny jako jsou jáhly, čočka, hrách nebo polévka z brambor a zelí. Jak vidíte, i tato skladba stravy nahrává k přípravě veganského jídla, jímž může být třeba hrachová nebo jáhlová kaše, čočka nakyselo, hrachová nebo čočková polévka či zelňačka. 

Bílosobotní mazanec, beránek a nádivka

Na Bílou sobotu připravovaly hospodyně nejstarší české obřadní pečivo mazanec, jehož kynutí symbolizuje bohatství a prosperitu, a sladkého beránka připomínající Ježíšovu oběť (říká se mu také beránek Boží). Obě pochoutky můžete za užití rostlinného mléka a tuku připravit bez vajec a tedy čistě rostlině. Není na tom vůbec nic složitého. Hlavním sobotním chodem byla nádivka z pečiva a zelených bylinek, někdy se plnila i vařenými vejci, ta můžete pro veganskou verzi nahradit tofu smíchaným s himalájskou solí připomínající sirovodík dávající vejcím jejich typické aroma. 

Maso nemusí být ani na svátečním stole

Na Boží hod o Velikonoční neděli se mazanec i beránek nosili do kostela na posvěcení a podávali se k snídani. Končilo postní období a na stůl se dostávalo maso i alkohol. Místo jehněčího nebo hovězího si ale můžete upéci sójové maso, seitan, robi nebo tofu a pochutnat si zdravěji a etičtěji. Třeba správně dochucené sójové výpečky s bramborovým knedlíkem (vůbec nemusíte dávat vejce, stačí brambory a hrubá mouka) a zelím dokáží přesvědčit nejednoho milovníka masa.
 

Zdroj: Autor

Autor: Kateřina Hájková