Epilepsie a její záchvaty
Epilepsie, lidově nazývaná padoucnice, je onemocnění mozku, které vyvolává záchvaty. Epilepsie může být vrozená nebo sekundární. Vrozenou způsobují různé zásahy do vývoje plodu při nitroděložním vývoji a sekundární nejčastěji úrazy hlavy, infekční choroby, nádory a cévní onemocnění.
Epileptických záchvatů je mnoho druhů a jejich rozpoznání bývá velkým oříškem i pro odborného lékaře.
Grand mal - velký záchvat
Pouze jediný záchvat bez obtíží rozpozná každý z nás a to je tzv. velký záchvat známý jako grand mal. Při něm se postižený náhle zhroutí na zem, celé jeho tělo ztuhne, obvykle zmodrá v obličeji a chvíli nedýchá. Poté se dostaví křečovité záškuby všech končetin, postižený má pěnu u úst. Záchvat obvykle sám od sebe ustává během několika minut a po příhodě bývá člověk zmatený, ospalý. Tento druh záchvatu je nejznámější, přesto poměrně výjimečný.
Malé záchvaty
Mnohem častější jsou tzv. malé záchvaty. Jsou daleko méně nápadné a často unikají pozornosti okolí. Nemusí si jich všimnout ani člověk v bezprostřední blízkosti postiženého. Malý záchvat se projeví poruchou vědomí, zahledění před sebe, ztrátou kontaktu, neuvědomování si své činnosti, zmateností. Objevuje se nejčastěji v dětském věku.
Lékaři dělí epileptické záchvaty na generalizované a parciální podle toho, jakou část mozku záchvatová aktivita zasahuje. U generalizovaných záchvatů jsou postiženy obě mozkové polokoule, a tedy i obě poloviny těla. U parciálních záchvatů je zasažena pouze ohraničená část jedné mozkové polokoule a příznaky se projevují obvykle jen na jedné straně těla.
Generalizované záchvaty
Tyto záchvaty jsou provázeny různě dlouhou poruchou vědomí. Po odeznění si postižený na prodělaný záchvat nepamatuje. Sem patří záchvaty velké, tonické, atonické, myoklonické, absence.
- Tonický záchvat – začíná jako velký záchvat, ale nenásledují žádné záškuby
- Atonický záchvat – dochází při něm k náhlé ztrátě svalového napětí s následným pádem k zemi
- Myoklonický záchvat – projevuje se náhlým záškubem horních i dolních končetin
- Absence - jde o krátkou ztrátu vědomí, která se může opakovat mnohokrát denně. Jediným příznakem může být, že postižený zrychleně mrká nebo vyvrací oči v sloup
Parciální záchvaty
Tyto záchvaty se dále dělí na simplexní a komplexní, dle toho, zda dojde ke ztrátě vědomí.
- Simplexní záchvat – může probíhat jako záškuby jen některé části těla (tváře, rukou) nebo svalů jen jedné poloviny těla, ale také postižený může prožívat emoce (strach, smutek, hněv, zlost), cítit bolest břicha, cítit abnormální vjemy neodpovídající skutečnosti (chutě, vůně, zápach)
- Komplexní záchvat – postižený s tímto záchvatem je jakoby v zasněném stavu. Obvykle není při vědomí a nereaguje na výzvy, může provádět neobvyklou činnost (svlékání, grimasy, žvýkání na prázdno)
Epileptický záchvat může vyvolat nepravidelný denní režim, nedostatek odpočinku, alkohol, blikavé světlo (stroboskop), staré televize, počítačové monitory s nízkou obnovovací frekvencí.
Autor: Milena Mocková
