Rýže v naší stravě

Chemické složení

Obilka obsahuje asi 8 – 12 % bílkovin, 2,4 % tuků, 68 – 72 % sacharidů, 10 % vlákniny a 4 –5 % minerálních látek. Důležité jsou také vitamíny B1, B2 a B3.

Základní dělení rýže

Rod rýže rozdělujeme na rýži setou a rýži horskou. Rýže setá je nejrozšířenější, ale je náročná na zavlažování. Nejkvalitnější odrůdy jsou vhodné pro vaření a obsahují vysoký podíl škrobu. Naopak horská rýže není tolik náročná na vodu a mnohde se pěstuje i bez závlahy. Výnosy horské rýže jsou však nižší a zrno není kvalitní.

Oblíbené druhy rýže

Rýže se rozděluje podle velikosti. Existují druhy se zrny krátkými a dlouhými nebo rýže natural. Často se také prodává ryže předvařená. Mezi nejpopulárnější druhy rýže patří rýže dlouhozrnná. Má jemnou chuť a je vymílaná, aby se odstranily zevní slupky. Hnědá dlouhozrnná rýže má výraznější chuť a po minimálním vymílání jí zůstává určitá vrstva otrub. Obsahuje proto víc vitaminů, minerálů a vlákniny než rýže bílá, a je proto hodnotnější.

Arborio - kulatozrnná rýže, která hojně vstřebává vodu a vytváří po uvaření krémovitou hmotu. Užívá se k přípravě italského rizota.

Basmati - dlouhozrnná aromatická rýže, užívaná v typických indických jídlech. Říká se jí také "princezna mezi rýžemi".

Jasmínová - voňavá rýže podobná rýži basmati, ale s lepivější strukturou. Hojně používaná v čínské kuchyni.

Lepkavá rýže - populární na Dálném východě, má trochu nasládlou chuť.

Planá rýže - není to ve skutečnosti pravá rýže, ale semena severoamerické vodní trávy. Zrna jsou dlouhá, štíhlá a tmavá. Jsou bohatá na komplex vitaminů B (vyjma vitaminu B12). Planá rýže se často užívá do salátů ve směsi s rýží basmati.

Pudinková rýže - rýže s krátkými zrny, která je velmi vhodná k výrobě kaší, nákypů a pudinků. Zrna jsou škrobovitá a po uvaření mají tendenci vytvářet hrudky.

Klady a zápory rýže

• rýže je důležitý zdroj škrobu
• sacharidy bez lepku – rýže je vhodná potravina pro nemocné celiakií
• pomáhá udržovat krevní cukr
• rýžové otruby pomáhají snižovat riziko rakoviny tlustého střeva
• používá se k léčení zažívacích obtíží, upravuje mírné průjmy i zácpu

Naopak strava příliš bohatá na bílou rýži bývá chudá na thiamin. Nedostatek thiaminu se projevuje vyčerpaností, ztrátou chuti k jídlu, případně depresemi. Při zvýšené konzumaci hnědé rýže hrozí nedostatek železa a vápníku.

Další zdravotní pozitiva rýže

• Rýže je lehce stravitelná, nezpůsobuje plynatost, je proto vhodná pro výživu dětí, starých lidí a pro lidi s žaludeční, žlučníkovou či pooperační dietou.
• Rýže neobsahuje cholesterol.
• Hrnek uvařené rýže obsahuje pouze 150 kalorií.
• Díky obsahu minerálních látek a vitamínů je hnědá rýže ideální potravinou pro zdravé vlasy, nehty, kůži a kosti.
• Rýže je bohatá na slizotvorné substance, což má význam pro léčbu zažívacích potíží a střevních onemocnění.
• Konzumování rýže zlepšuje stav kůže při lupence. Rýže obsahuje 8 esenciálních aminokyselin. Pokud uvaříme rýži s luštěninami (např. čočkou, hrachem či sójou), získáme plnohodnotný zdroj bílkovin.
• Rýže podporuje vylučování vody a zplodin metabolismu přes ledviny.
• Škrob v bílé i hnědé rýži se tráví a absorbuje pomalu a při tom trvale uvolňuje do krve glukózu, což pomáhá kontrolovat hladinu krevního cukru. To je výhodné u lidí trpících cukrovkou či hypoglykemií (sníženou hladinou krevního cukru).
• Konzumace rýže snižuje krevní tlak.
• Vývar z rýže pomáhá při vysokých teplotách a zánětech.
• Působí preventivně i léčebně proti ledvinovým kamenům kalciového typu.
• Podle makrobiotiky patří hnědá rýže mezi energeticky vyrovnané potraviny, tudíž není ani extrémně stahující či rozpínavá.

Autor: Jitka Suchánková