
Kýla - proč vzniká a jak se léčí
Kýla (latinsky hernia) je onemocnění všem známé. K odstranění tohoto problému, který postihne v průběhu života až 5 % populace, je vykonáváno okolo 20 000 operací ročně.
Jak vzniká kýla
Pro pochopení mechanismu vzniku kýly je nutné vědět, že dutinu břišní vystýlá průsvitná membrána - pobřišnice (peritonea), která zároveň obaluje většinu břišních orgánů. Tato pobřišnice se může vychlípnout přes narušenou či oslabenou břišní stěnu a do ní se mohou z břišní dutiny dostat některé orgány. Na povrchu břišní stěny jsou svaly, mezi kterými procházejí vazy, cévy a nervy. Místa jejich průchodu jsou nejtypičtější pro vznik kýly, neboť je zde narušení souvislosti břišní stěny dáno anatomicky.
Popis a příznaky kýly
Kýla se skládá ze tří hlavních částí. Jsou jimi:
- kýlní branka – kanálek, kterým prochází břišní orgány do kýlního vaku
- kýlní vak – ohraničený pobřišnicí (tímto se kýla liší od výhřezu orgánů, u výhřezu není přítomna pobřišnice)
- obsah kýly – tvoří jej pohyblivé orgány z břišní dutiny (např. střevo, tuk), které zde mohou být uloženy volně, nebo mohou srůstat se stěnou kýlního vaku
Kýla se projevuje jako různě velká bulka, kterou lze nahmatat v podkoží. Občas může být bolestivá. V počáteční fázi lze zatlačit zpět do těla, později se může zvětšovat a zůstávat viditelná.
Největší komplikací kýly je její uskřinutí, což znamená, že se obsah kýlního vaku (nejčastěji střevo) zaškrtí v kýlní brance. Dochází k hromadění střevního obsahu, případně k nekróze střeva, která se může přenést na celý organismus. Hrozí také, že střevo praskne a jeho obsah se dostane do břišní dutiny. Uskřinutí se musí vždy co nejdříve operovat, jinak skončí smrtí postiženého jedince.
Typy kýly
Kýla může být vrozená, nebo získaná.
- vrozená kýla vzniká už u plodu a rizikovým faktorem bývá nedonošenost dítěte. Lze ji diagnostikovat brzy po porodu, nebo v raném věku u novorozenců.
- získaná kýla (ponámahová) vzniká ve starším věku, nejčastěji jako důsledek oslabené břišní stěny a většího namáhání břišních svalů. Břišní stěna může být oslabena nejen věkem, ale také například v místě pooperačních jizev, nebo méně často úrazem. Nitrobřišní tlak se zvyšuje například při kašli, tlačení u zácpy, zvedání těžkých předmětů, obezitě a v těhotenství. Také přítomnost nádoru může způsobovat vznik kýly.
Druhy kýly podle její lokalizace na těle.
1. Tříselná kýla vzniká v tzv. tříselném kanálu, kudy u mužů prochází chámovod, u žen děložní vaz. Jedná se o nejčastější typ kýly (až 80 % případů), častěji se vyskytuje u mužů.
2. Stehenní kýla vzniká níže, v místě kudy pod tříselným vazem prochází stehenní žíla. Častější je u žen.
3. Brániční kýla vznikne tehdy, když se kýlní vak vtlačí přes bránici do mezihrudí. Může pak utlačovat plíce.
4. Pupeční kýla se nejčastěji tvoří u novorozenců (až u 20 %). Jak napovídá název, bývá lokalizována blízko pupku.
5. Kýla v jizvě může vzniknout po operacích v břišní dutině.
6. Vnitřní kýla vznikne vyklenutím uvnitř břišní dutiny, zvenku není nijak viditelná, ale je stejně nebezpečná, jako ostatní typy.
Jak se léčí kýla
Jediným možným způsobem léčby kýly je operace (hernioplastika). Ta může být klasická, nebo laparoskopická. V podstatě se jedná o zatlačení obsahu kýlního vaku na původní místo a sešití okrajů kýlní branky tak, aby se zabránilo opětovnému vzniku kýlního vaku.
Existují kýlní pásy, které mohou na chvíli pomáhat zmírňovat příznaky, ale neléčí příčinu!
Autor: Zuzana Šimíková