Rizikové faktory vzniku zánětlivých nemocí střev
Crohnova choroba a ulcerózní kolitida patří mezi tzv. nespecifická zánětlivá onemocnění střev, známá také pod zkratkou IBD (z angl. inflammatory bowel disease). Nespecifická proto, že jejich příčina je zatím neznámá a nejsou vyvolány konkrétní příčinou jako záněty specifické. Jde o onemocnění chronická, v současné době nevyléčitelná. Při správné léčbě je však většina nemocných schopna žít normálním životem, bez větších omezení.
V pozadí vzniku těchto onemocnění stojí abnormální imunitní reakce na antigeny z přijímané potravy a antigeny bakterií přítomných ve střevě. Za normálních okolností tyto reakce slouží k obraně organismu, ale abnormální imunitní reakce se obrací proti vlastnímu tělu.
Onemocnění se projevují průjmy, křečovitými bolestmi břicha, bolestmi nebo krvácením při stolici, zácpou či zvracením. Ale i zvýšenou teplotou, úbytkem váhy, bolestmi kloubů, kožními příznaky, záněty duhovky či rohovky.
V tomto článku přinášíme některé faktory, které mohou riziko vzniku IBD ovlivnit:
Život v euroatlantickém kulturním okruhu
Rizikový faktor, který se nás týká. Zdá se, že lidé žijící v Evropě či Spojených státech mají mnohem větší riziko onemocnění IBD než lidé z jiných částí světa.
Jistě zde může hrát roli i rozvinutější diagnostika, ale rozhodně také životní styl – způsob stravování ve stylu McDonaldu a tučných smažených jídel, kouření, znečištěné ovzduší apod.
Na druhou stranu v posledních dvou dekádách zažívají explozi vzniku onemocnění i státy jako Japonsko, jihovýchodní Asie, Indie, či Jižní Amerika. Jde pravděpodobně o výsledek kulturního vlivu Západu na životní styl.
Věk
Přestože prudce vzrůstá počet nových případů IBD u lidí ve věku 50 až 60 let, je většina pacientů diagnostikována v období adolescence či mladé dospělosti.
Čím mladší pacient je diagnostikován, tím je větší pravděpodobnost horšího průběhu a silnější genetické predispozice.
Kouření
Crohnova nemoc je mnohem častější u kuřáků a kuřáci s Crohnovou chorobou mají mnohem horší symptomy.
Zajímavé je, že z neznámých důvodů mají kuřáci nižší riziko vzniku ulcerózní kolitidy. To nic nemění na ověřeném faktu, že kouření má obecně na zdraví devastující vliv.
Vynětí slepého střeva
Lidé po operaci slepého střeva mají nižší riziko či mírnější průběh ulcerativní kolitidy.
Pojítkem mezi apendektomií a IBD je zřejmě imunitní systém a odlišná imunitní odpověď, která má ochranný charakter proti vzniku IBD.
Rodinná zátěž
Výskyt onemocnění v rodině riziko vzniku rozhodně zvyšuje, ale spouštěcím faktorem je vliv vnějších vlivů, nikoliv genů.
U jednovaječných dvojčat (mají stejné geny, ale většinou poněkud odlišné vnější vlivy) je 50% pravděpodobnost vzniku Crohnovy choroby, pokud jí jedno z dvojčat trpí.
Pro ulcerózní kolitidu je tato pravděpodobnost pouze 6 %. Podíl genetické zátěže je tedy mnohem menší.
Vliv parazitů
Jedna z teorií tvrdí, že vystavení střevním parazitům může snížit riziko vzniku IBD. Náš organismus je na spolupráci s parazity evolučně zvyklý. Proto je v rozvinutých zemích vyšší riziko IBD, neboť kontakt s různými parazity je v důsledku lepších životních podmínek mnohem nižší a výsledkem jsou abnormální imunitní reakce způsobující vznik IBD. Ve fázi výzkumu je možnost léčby pacientů s IBD pomocí střevních parazitů.
Medikace
Zvýšené riziko IBD je spojováno s dlouhodobým užíváním orální antikoncepce nebo medikamentózní léčbou těžké formy akné pomocí isotretinoinu (Accutane). Léky typu nesteroidních antiflogistik (Ibuprofen) mohou projevy IBD zhoršovat.
Způsob stravování
Zdá se, že riziko vzniku IBD zvyšuje strava s vysokým podílem bílkovin (zvláště u žen), strava obsahující zvýšené množství tuků a cukrů. Ne všechny výzkumy to ale potvrzují.
Střevní bakterie
Střeva obsahují triliony „dobrých“ bakterií, které napomáhají trávení. „Špatné“ bakterie ve střevě (salmonela, campylobakter) se mohou dostat do trávicího traktu kontaminovanou potravou či vodou a způsobují závažná akutní onemocnění.
Nakažení těmito bakteriemi riziko nespecifických zánětlivých onemocnění střev zvyšuje.
Autor: Michaela Kopřivová
