Slepé střevo: Jaká je jeho funkce v těle?
Slepé střevo – orgán, o kterém obvykle máme jen mizivé povědomí a při vyslovení jeho názvu si vybavíme především jeho zánět. Proč jej vlastně máme v těle a k čemu slouží? Je pravdou, že se bez něj docela dobře obejdeme?
Mnozí tvrdí, že slepé střevo je jen pro zlost, stejně jako třeba zuby moudrosti. Údajně neplní žádnou funkci, je přebytečné a pokud se zanítí, jsou s ním jen pěkně bolestivé potíže. Je to skutečně tak, nebo je slepé střevo přehlíženo neprávem? Podle jistých odborných názorů tento orgán naopak plní celou řadu důležitých funkcí a chrání tělo před vznikem mnoha nebezpečných infekcí.
Slepé střevo – jak vypadá, kde je umístěno a jaký mohl být jeho původní účel?
Slepé střevo se podobá červovitému přívěsku tlustého střeva a většina z nás o něm jistě slyšela spíše jako o apendixu. Je umístěn na rozhraní mezi tenkým a tlustým střevem – v pravé dolní části břišní dutiny. Došlo k určitým přehodnocením ohledně bezúčelnosti tohoto orgánu, zřejmě i v souvislosti s teorií, že příroda nedává ničemu vzniknout bez důvodu. V pravěkých dobách, kdy se strava člověka skládala převážně z částí rostlin, mělo slepé střevo zřejmě daleko větší opodstatnění, stejně jako u býložravců, kteří mají slepé střevo také, a dokonce daleko větší, protože jim pomáhá zpracovat hůře stravitelnou potravu, například tvrdé části rostlin, jehličí nebo kůru stromů. Dá se tedy předpokládat, že kdysi i u člověka fungovalo slepé střevo podobným způsobem. S postupnou konzumací masa a tepelnou úpravou stravy pomocí ohně pak pravděpodobně slepé střevo zakrnělo a ztratilo svůj původní význam. Přesto ani dnes není podle všeho v těle zcela bez využití, právě naopak!
K čemu je člověku slepé střevo dnes?
I lékaři už v posledních letech připouští, že slepé střevo není tak docela zbytečné a snad tak bude na místě zabývat se alternativou k jeho chirurgickému odstranění v případě zánětu. Nové výzkumy totiž poukazují na funkci produkce a ukládání prospěšných mikrobů a bakterií, které pomáhají obnovovat a udržovat zdravou střevní mikroflóru. To je potřeba zejména při průjmových onemocněních, kdy se z těla dostávají právě tyto přátelské bakterie a převažovat začnou ty škodlivé. Dá se proto říct, že apendix přispívá značnou měrou k obnově tělesné imunity.
Zánět slepého střeva – možné příčiny a chirurgická léčba
Slepé střevo však může také onemocnět, lépe řečeno zanítit se a dokonce prasknout. To pak může jít i o život. Původ vzniku zánětu slepého střeva navíc není zcela znám, jako příčiny se uvádí například vniknutí a uvíznutí cizího (spolknutého) tělesa, zanesení a ucpání stolicí nebo i vniknutí parazita. Řešením je pak jediná možnost – operace, během které dojde k odstranění slepého střeva. K příznakům zánětu slepého střeva patří především pocity na zvracení a tupá bolest břicha, která postupně přechází do pravé strany podbřišku a stupňuje se. Zásadní je rychlý odvoz na pohotovost a lékařské vyšetření, které předejde vzniku následných komplikací.
Rizikové faktory vzniku zánětlivých onemocnění střev
Autor: Veronika Tůmová