Plicní embolie
Je to časté kardiovaskulární onemocnění. Může způsobit život ohrožující stav akutního selhání pravé srdeční komory. Zhruba 11 % akutních plicních embolií končí náhlou smrtí.
Plicní embolie ale může probíhat také velice nenápadně, a to narůstající dušností. Je to stav, kdy se krevní sraženinou ucpe část plicního cévního řečiště. Někdy se toto řečiště může ucpat také z jiných důvodů, například tukovými částečkami, cizími tělesy, vzduchem nebo plodovou vodou.
K plicní embolii může dojít také po chirurgických operacích, ale i po zlomeninách dolních končetin nebo po dlouhém cestování. Nejčastěji se vyskytuje u lidí ve vyšším věku (nad 60 let).
Rizikové faktory plicní embolie
- větší chirurgické výkony (operace)
- úrazy dolních končetin a pánve
- srdeční zástava
- cévní mozková příhoda
- užívání antikoncepce
- žilní trombóza nebo plicní embolie prodělaná v minulosti
- zhoubné nádory
- dlouhé cestování a nohy v nehybné poloze
Nutno však poznamenat, že až 30 % plicních embolií probíhá netypicky a bez identifikovatelného rizikového faktoru.
Příznaky plicní embolie
- náhle vzniklá dušnost (s rychlou dechovou frekvencí)
- zbarvení rtů a prstů do modra
- prudká bolest na hrudi
- kašel (může být i s vykašláváním krve)
- kolaps nebo krátkodobá ztráta vědomí
- nízký krevní tlak
- rychlá tepová frekvence
Léčba plicní embolie
Nejběžnější je antikoagulační léčba. Při ní se pomocí léků, jako heparin nebo warfarin, snižuje krevní srážlivost.
U těžkých forem plicní embolie se používá tzv. trombolytická léčba, při které se lékem v infuzi rozpouští již vytvořená krevní sraženina. Trombolytická léčba je účinnější, ale má větší riziko krvácivých komplikací (včetně krvácení do mozku), proto se aplikuje jen u velmi závažných a život ohrožujících stavů.
Ve výjimečných případech (u pacientů v kritickém stavu, když nelze podat trombolytickou léčbu pro riziko krvácení nebo při neúspěšnosti předchozí léčby) lze celý tromb chirurgicky z plicnice odstranit. Jedná se o tzv. plicní embolektomii.
Jak se bránit ataku plicní embolie?
V první řadě nezapomínejme na zdravý životní styl. To znamená především střídmou stravu bohatou na ovoce a zeleninu, bez přemíry alkoholu a bez nikotinu. Se zdravým životním stylem samozřejmě souvisí také nezbytný dostatek pohybu, procházek a pokud možno i sportu.
Je třeba se vyvarovat dlouhého stání a nohy často masírovat, vhodné je též sprchování dolních končetin střídavě horkou a studenou vodou.
Autor: Jitka Suchánková