Světový den pneumonií

Zápal plic (pneumonie) je zánětlivé onemocnění průdušek, plicních sklípků nebo plicní tkáně. Onemocnění doprovázejí vysoké teploty nad 39°C, zimnice a popřípadě i hlenovitý kašel. Dále se může vyskytnout bolest na hrudi, dušnost, bolest hlavy, nevolnost, ztráta chuti k jídlu, modré zabarvení rtů a konečků prstů z důvodu nedostatečného prokrvování tkání. Malé děti mohou mít z vysoké horečky křeče či ztrátu vědomí.

Druhy a příčiny pneumonie

Zápalem plic jsou nejvíce ohroženi děti a starší lidé. Nejčastější formou zápalu plic bývá bronchopneumonie, kdy se zánět vyskytuje v oblasti průdušinek a okolních plicních tkáních. Zvláštním druhem zápalu plic je tuberkulóza.

Ohroženější skupinou obyvatelstva jsou kuřáci, lidi s oslabenou imunitou či dlouhodobě nemocní pacienti. Riziko onemocnění narůstá hlavně v období chřipkových epidemií. Viróza oslabí organismus, který je pak náchylnější k infekci.

Za vznik zápalu plic mohou viry a bakterie. Z 60 – 70 % je příčinou jeho vypuknutí pneumokok. Onemocnění pneumokokovým zápalem plic mohou doprovázet velké komplikace. K největším patří hnisavý výpotek v pohrudniční dutině.

Pro stanovení diagnózy je kromě interního vyšetření a poslechu dýchání nutné udělat i rentgenový snímek plic, který prokáže zastínění postižených oblastí plic a zobrazí rozsah onemocnění.

Podle typů původce předepíše lékař vhodná antibiotika. Pacient by měl zachovat klid na lůžku a dodržovat pitný režim. Doba úplného uzdravení trvá až několik týdnů.

U komplikovaných případů je nutný i pobyt v nemocnici, kde se sledují životní funkce, a zajišťuje se pravidelná kontrola pacienta. Průběh a závažnost onemocnění jsou určeny především konkrétním typem mikroba.

Prevence zápalu plic

Onemocnění zápalem plic je možné předcházet prevencí:

• ochrana novorozenců kojením
• správná výživa, dobrá hygiena, zdravý životní styl
• vyvarování se kouření (i pasivního)
• omezit konzumaci alkoholu
• očkování proti chřipce a pneumokokům

Autor: Milena Mocková