Jídlo jako cesta k duševnímu zdraví: (Ne)vhodná strava skutečně ovlivňuje naši psychiku
Je možné, že bychom se v následujících letech dočkali léčby duševního zdraví pomocí jídla? Řada odborníků už nyní tvrdí, že ano. Představte si, že strávíte terapii u psychologa a odejdete mimo jiné také s nastaveným vhodným jídelníčkem. V něm najdete suroviny a recepty obsahující ty správné živiny. A jak by to nazvali naši předkové – šlo by o tzv. skutečné jídlo. A přesně to považují odborníci za nový způsob, jak se dostat (ideálně trvale) do duševní pohody. Vítejte ve světě nutriční psychiatrie.
Živiny proti psychickým poruchám
Pojem nutriční psychiatrie už dnes není až takovou neznámou. Jedná se o odvětví výzkumu zaměřeného na prevenci a léčbu duševních či mozkových poruch prostřednictvím stravy. Zní vám to zvláštně? Skutečně by mohla být duševní onemocnění, jako jsou deprese nebo úzkosti, léčena tím, co si dáme na talíř? Výzkumy prováděné v rámci takového postupu ukazují živiny (tedy makro i mikroživiny) jako primární léčbu duševních poruch než jen jako doplňující terapii. Existují důkazy o nesporném pozitivním i negativním vlivu výživy na psychické zdraví. Platí, že čím více budete jíst průmyslově zpracovanou stravu, tím více máte potíže psychického rázu. A naopak, čím více jíte zdravou (například středomořskou) stravu, tím více jste před těmito onemocněními chráněni.
Které potraviny podpoří zdraví psychiky
V rámci tohoto „trendu“ však nejde o žádné počítání kalorií nebo sledování a zkoušení nejnovějších výživových směrů. Aby duševní zdraví bylo dobré, je potřeba se zaměřit na tradiční stravu. Tedy takovou, kde má velké zastoupení rostlinná strava, luštěniny, zdravé tuky, celozrnné potraviny a kvalitní bílkoviny. Z hlediska obsahu živin je na prvním místě zelenina, následují vnitřnosti, ovoce a mořské plody. Pro lepší psychické zdraví jsou na žebříčku vhodných potravin také luštěniny, maso, obiloviny, ořechy a semínka i mléčné výrobky.
Mozek potřebuje ty správné živiny pro optimální fungování
Asi to už každý poznal na vlastní kůži. Díky nezdravému jídlu se necítíte úplně nejlépe po psychické stránce. A vlastně ani po té fyzické. Přesto se stále nemluví o tom, jak moc strava ovlivňuje naše duševní zdraví. A přitom je to celkem jednoduché. Mozek vykonává mnoho úkolů a neustále dochází k mnoha metabolickým procesům. Základním stavebním kamenem pro tyto procesy jsou právě živiny. Pokud tyto živiny vaše strava mozku neposkytuje, nebude správně fungovat. Rovněž je již dobře známo, že život založený na chipsech a pizze s řadou slazených nápojů podněcuje zánět v těle. Špatná strava vede k zánětu a dnes se již ví, že zánětlivé procesy v těle mají negativní vliv i na duševní stav. Výzkumy jasně ukazují, že také střeva mají významný podíl na tom, v jakém jsme psychickém rozpoložení. Řešení je tedy snadné. Jezte jídlo, které vaše tělo vyživí a užije si ho, vaše nálada i emoce pak budou stabilní.
Sestavení jídelníčku jako součást léčby
Nutriční psychiatrie ovšem rozhodně neříká, abyste přestali užívat léky nebo již nechodili na terapie. Pokud se člověk už s nějakým duševním onemocněním potýká, musí vše konzultovat nejprve se svým lékařem, než zavede jakékoliv změny. Tento směr však nabádá a věří, že úprava jídelníčku by měla být součástí léčby, případně by se vhodnou stravou mělo vždy začít. Bohužel v zavedeném psychiatrickém modelu se obvykle nabízejí nejprve léky, poté terapie. Celkově to ale ne vždy funguje. Jsou případy, kdy standardní léčba zachraňuje životy. Ovšem míra poruch se nesnižuje.
V současné době jsou bohužel stále na okraji zájmu různí odborníci, jako jsou naturopati, odborníci na výživu nebo integrovaní praktičtí lékaři, kteří považují správnou stravu za hlavní součást obrany duševního zdraví. Je možné, že to v budoucnu bude lepší? V každém případě je potřeba zaměřit se na to, jak lze pomocí jídla ovlivnit zdravotní stav, a to i po psychické stránce. Vhodná úprava jídelníčku by měla být považována za jednu z cest léčby duševních stavů. A všichni by měli jídlo brát bezesporu jako přítele. Jako palivo pro tělo, radost pro duši a nejdůležitější součást každodenního života.
Zdroj: psychiatrictimes.com, www.health.harvard.edu
Autor: Veronika Matoušová