Klíšťová encefalitida - podceňované nebezpečí
Za posledních 20 let se klíšťata nakažená virem klíšťové encefalitidy rozšířila po celém území naší republiky, a to i v horských oblastech, kde se dříve nevyskytovala. Vloni se klíšťovou encefalitidou nakazilo 589 lidí, z nichž 3 onemocnění podlehli.
„Klíšťová encefalitida je nebezpečná svými příznaky podobnými chřipce, které po týdnu odezní, a tím se oddálí správné stanovení diagnózy,“ podotýká doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD. z očkovacího centra Avenier. „Po třítýdenním klidovém stádiu dochází k zánětu mozku nebo mozkových blan s napadením centrálního nervového systému, což se projevuje zvracením, třesem, nekoordinovanými pohyby, strnutím šíje. Na toto onemocnění neexistuje žádný speciální lék, mohou se podávat pouze kortikoidy na zmírnění otoku mozku. Následky onemocnění mohou být trvalé – hluchota, obrna, chronické bolesti hlavy, únavový syndrom, ale virus také může způsobit smrt.“
Repelent je pouze částečná ochrana
Často nezvládneme aplikovat repelent na celé tělo, zapomeneme třeba na hřbety rukou, a navíc se během 2-3 hodin vypaří, takže nás před klíštětem, které čeká na konci stébla trávy, neochrání. Klíště teplokrevné živočichy, a tedy i člověka, detekuje podle otřesů půdy, šířící se teplotou těla a oxidem uhličitým.
Dospělá samička, která chorobu přenáší, se po zachycení pohybuje po těle i několik hodin, než najde nejvhodnější místo k přisátí. Virus se nám dostane do těla spolu s jejími slinami a příznaky onemocnění se projeví po inkubační době v délce dvou dnů až čtyř týdnů.
Spolehlivou ochranou očkování, které se skládá ze tří dávek, přičemž už po první se tvoří protilátky. Zhruba 14 dní podruhé dávce – aplikované v chladném období po 1–3 měsících, v teplém období už po 14 dnech – má očkování již 99% účinnost po dobu jednoho roku, kdy se aplikuje třetí dávka. Další přeočkování se provádí po 5 letech, u osob starších 60 let po 3 letech.
Český paradox
Vždy jsme byli národem s nejlepší proočkovaností na různé choroby. Vymýtili jsme u nás díky tomu už v roce 1961 dětskou obrnu, stejně tak pravé neštovice, očkujeme kojence proti tetanu, záškrtu, dětské obrně, černému kašli, příušnicím, spalničkám, zarděnkám, žloutence typu B a hemofilu. Přesto máme v rámci Evropy nejnižší proočkovanost proti klíšťové encefalitidě.
Nejzávažnější průběh mívá onemocnění u starších osob, nejvíc se onemocnění vyskytuje u lidí ve věku 50-65 let a paradoxně nejrizikovější skupiny jsou očkovány nejméně. Ve věku od 50 do 59 let pouze 12 %, nad 70 let jen 7 %. Nejvíce jsou očkované děti, u nichž je průběh onemocnění nejmírnější.
Celkově je u nás proti klíšťové encefalitidě očkováno pouze 16 % obyvatel, zatímco v sousedním Rakousku je při obdobném výskytu klíšťat očkováno vakcínou FSME-IMMUN téměř 90 % obyvatel a v Německu, kde se nakažená klíšťata nacházejí pouze v jeho jižní části, především v Bavorsku, je očkováno 27 % obyvatel.
Očkování i pro nemocné
Nikdo se nemusí očkování bát. Neživá vakcína umožňuje očkovat i lidi s poruchou imunity, s cukrovkou, chronickými nemocemi ledvin, prostě ty, kteří jsou oslabeni a u nichž by onemocnění probíhalo s největšími riziky.
Vzhledem k tomu, že je u nás proočkováno každoročně průměrně 36 % dětí, je patrné, že k jejich zdraví a životu máme alespoň trochu zodpovědný přístup. Stejný by tedy měli zaujmout i rodiče a prarodiče vůči sobě. Pokud vezmeme v úvahu cenu jedné vakcíny, která činí okolo 500 korun, tak po základním očkování třemi dávkami nás ochrana před vážnou chorobou bude stát pouhých 8 Kč měsíčně!
Autor: Zdravě.cz