Pásový opar

Pásový opar postihuje nervová zakončení v kůži a na kůži se vytváří pruhovitá puchýřnatá vyrážka. Nejčastěji je postižena kůže břicha, hrudníku či zad, ale může dojít k výsevu vyrážky kdekoliv na těle. Do doby, než puchýřky vyschnou a vytvoří se strupy, je onemocnění nakažlivé. Nemoc postihuje především starší a oslabené jedince.

Průběh pásového oparu

Po první fázi malátnosti a celkovém pocitu slabosti provázeném horečkou se na pokožce náhle objeví početné červené skvrny a pupínky, které jsou uspořádány do skupin. Kromě toho pacient často pociťuje v místě kožní vyrážky pálivé bolesti a pnutí. Vyrážka se šíří ve tvaru pásu od páteře k přední části těla, zůstává však téměř vždy na jeho jedné polovině.

Nejčastěji se pásový opar vyskytuje v oblasti šíje a ramen, případně ve výšce hrudního koše nebo bederních obratlů. Ve vzácnějších případech může být postižen i obličej.

Příčinou tohoto speciálního druhu vyrážky je skutečnost, že původce nemoci napadá takzvaná spinální ganglia, což jsou vzruchové nervové uzliny v míše. Nacházejí se na úrovni jednotlivých obratlů a přenášejí nervové impulzy přicházející z mozku na nervy vybíhající do periferních částí těla. Typická vyrážka je vnějším projevem zánětu nervů, který vyvolávají zoster viry v určitém segmentu páteře.

Příznaky pásového oparu

• bolest
• svědění
• celkový pocit nemoci - únava, zimnice, horečka
• zarudnutí kůže
• výsev drobných puchýřků (příznačný pásovitý charakter výsevu)

Po několika dnech puchýřky zasychají a mění se ve strupy. Bolestivost může přetrvávat.

Atypický průběh pásového oparu

• bolestivost bez výsevu vyrážky
• napadení motorických nervů - svalová obrna

Pásový opar je přenosný, avšak u lidí s normálně fungujícím obranným systémem nevyvolává žádné příznaky nemoci. Je méně infekční než plané neštovice. Právě plané neštovice mohou u člověka, který je prodělal a má oslabený organismus, vyvolat pásový opar. Pásový opar odeznívá po třech týdnech.

Léčba pásového oparu

U pacientů, kteří mají oslabenou obranyschopnost, je cílená léčba proti viru, který nemoc vyvolal, nutná. Léky (aciklovir, valaciklovir) lze podat v tabletách, jedná-li se však o infekci u člověka s oslabenou obranyschopností, doporučuje se jejich podávání v infuzích. Tak se vyloučí případné poruchy vstřebávání z tablet. Za normálních okolností se totiž vstřebá jen 20 % účinné látky podané v tabletě acikloviru a asi 50 % z tablety valacikloviru.

Lékař indikuje léky obecně známé, jako je např. Zovirax. Jen při velkém postižení jsou nemocní hospitalizováni na infekčním oddělení. Přírodní medicína může také pomoci proti pásovému oparu - užívají se potravinové doplňky a bylinky, které mají protivirovou aktivitu a podporují imunitní systém.

Pouhé místní léčení postižené kůže by k zastavení choroby nevedlo. Přesto je nutné a pro nemocného ulevující ošetření kůže zinkovým olejem nebo tekutým pudrem, mnohdy i potření methylenovou modří. Používáme takové prostředky, které místo výsevu spíše vysušují a zabraňují druhotné infekci. Promazávání a zvláčňování kůže přijde na řadu až po zaschnutí nebo odloučení stroupků a strupů.

Setkali jste se už někdy s pásovým oparem?

Autor: Lucie Regenermelová