
Den jódu
Den jódu, který připadá na 6. březen, poprvé vyhlásil Český výbor pro Unicef v roce 1999 ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací. Česká republika je jako vnitrozemský stát přirozeně více ohrožena nedostatkem jódu než země ležící u moře, v jejichž jídelníčku jsou tradičně zahrnuty mořské ryby, plody a řasy. Od roku 1950 se u nás povinně provádí jodace kuchyňské soli. V roce 2002 se podle kritérií Světové zdravotnické organizace přiřadila Česká republika k zemím, kde byl problém jódového deficitu eliminován. Přesto nemůžeme tuto otázku považovat za trvale vyřešenou.
Lidské tělo obsahuje asi 20 – 30 mg jódu, 80 % z toho se nachází ve štítné žláze jako nezbytná součást hormonů tyroxinu a trijodtyroninu, které v buňkách regulují rychlost metabolismu (látkové přeměny). Tyto hormony jsou rovněž odpovědné za normální vývoj mozku, zvláště během nitroděložního vývoje a prvního roku života dítěte.
Co způsobí nedostatek jódu
Nedostatek jódu se může projevit zvětšením štítné žlázy (tzv. strumou, voletem), ale i dalšími příznaky:
- zvýšená únava
- zapomínání
- sklon k depresím
- celková ztráta vitality
- poruchy sexuálního vývoje
- poruchy plodnosti
- vyšší potratovost
Dlouhodobý nedostatek jódu může vést i ke vzniku nádorového bujení prsu a štítné žlázy. V nedostatku jódu mají svůj původ vážné poruchy mentálního a tělesného vývoje u dětí, nazývané kretenismus. U nás se díky zavedeným opatřením tato porucha nyní nevyskytuje. Ovšem i v dnešním světě jsou desítky milionů dětí odsouzeny k mentální retardaci v důsledku nedostatku jódu.
Zdroje jódu
Optimální denní příjem jódu by měl činit kolem 150 mikrogramů, v těhotenství až o sto mikrogramů víc. Zdrojem jódu jsou v první řadě mořské ryby a další produkty z moře, dále je významné množství jódu obsaženo v mléce a mléčných produktech, tam však množství jódu značně kolísá. S ohledem na naše výživové zvyklosti jsou mléko a mléčné produkty jako zdroj jódu velmi důležité, zvláště pro lidi, kterým je doporučen zvýšený příjem jódu, zároveň však musí ze zdravotních důvodů omezit příjem soli.
Pro optimální přísun jódu se uvádí jako dostačující dvakrát týdně porce mořských ryb, avšak sehnat čerstvé a kvalitní mořské ryby není vždy jednoduché. Řešením mohou být sardinky v plechovce, přestože se jedná o konzervu, což má své nevýhody.
Pokud se nebojíte zavádět do svého jídelníčku nové věci, vyzkoušejte mořské řasy. Prodávají se sušené, nejspíš je seženete v prodejnách zdravé výživy, na trhu je k dostání mnoho druhů. Mohou se přidávat do salátů, do polévky, a pokud vám jejich konzistence vadí, nemusíte je přímo jíst, stačí je v polévce vyvařit a následně vyjmout.
Jód v těhotenství
Velké nároky na jód v těhotenství může pomoci pokrýt přípravek Gravimilk, který v jedné porci obsahuje 100 % doporučeného denního množství. Podávání jódu kojencům a dětem je vhodné přenechat dětskému lékaři. Jelikož jód přechází do mateřského mléka, kojené děti jeho nedostatkem obvykle netrpí.
Ani u jódu však není dobré přehánět. Přímořské národy si proti vysokým dávkám jódu z mořských řas vypěstovaly vyšší odolnost. U jedinců, kteří nemají štítnou žlázu zcela v pořádku, mohou vysoké dávky jódu dráždit a způsobovat nepříjemné a dlouhodobé komplikace. Pokud se u vás v rodině vyskytly problémy se štítnou žlázou, nebo máte sami u sebe na tyto problémy podezření, je vhodné nechat si štítnou žlázu vyšetřit a o používání potravin a doplňků s jódem se poradit s lékařem.
Autor: Zuzana Šilhavá