zdroj: pixabay.com
Duševní zdraví a psychologie

Emokultura a sebepoškozování v dospívání: Jaké jsou důvody a jak jim pomoci?

Veronika Tůmová
03.08.2019

Přijdou domů, chvíli se tváří zadumaně, pak vejdou do kuchyně nebo do koupelny a popadnou to první, co jim přijde do ruky. Nůžky, žiletku, nůž, pilník, cokoliv, co jim může spolehlivě způsobit zranění. Mladých lidí, kteří si záměrně ubližují, podle odborníků stále přibývá. Proč?

Je to způsob, jak pocítit okamžitou úlevu - od přetlaku, od napětí, psychické bolesti. Tohle všechno chtějí přehlušit bolestí fyzickou, ale také se zocelit vůči tomu, co je trápí, co pociťují jako neřešitelný problém.

Sebepoškozování jako životní styl?

Může to znít neuvěřitelně, ale sebepoškozování je v současné době především doménou dospívajících, kteří vyznávají módní styl emo (zkratka výrazu "emoce" - z anglického "emotions"). Je to americký slangový výraz pro subkulturu, která vyznává punkově orientovaný módní a hudební styl, vyznačuje se typickou pubertální přecitlivělostí a touhou po určitém druhu ponuré až morbidní romantiky. Jsou melancholičtí, uzavření, bez zájmu a touhy se svěřovat. Jsou fascinováni temným vnímáním světa, tématem smrti a vším, co s ní souvisí. Vyznavači a fanoušci emo jako hudební éry a specifického žánru však budou silně protestovat, pokud s nimi bude spojován pojem o sebepoškozování. Je pravdou, že něco takového jako je sebepoškozování, nemá s původní definicí emo, vůbec nic společného.

Málem se ze mě stala anorektička

Na začátku stojí vždy rodina, zázemí a výchova

Tzv. emokultura není sama o sobě důvodem, proč si mladý člověk ubližuje. Příčinou sebepoškozování je spíš typ osobnosti, intenzita citového prožívání, schopnost zacházení s emocemi a jejich zvládání, vztah, jaký má člověk sám k sobě, k okolnímu světu a také reakce ve stresové situaci. Na samotný vývoj osobnosti nemá údajně vliv jakéhosi trendu, v tomto případě fenoménu emo, ale dědičné vlohy a výchova v rodině, samotný výchovný styl, způsob komunikace, míra otevřenosti, jistoty a důvěry ve vztazích. Emokultura může být pak jen jakýmsi prostorem k realizaci, nevyrovnaní lidé zde mohou najít sobě blízký styl, prostředí, kde najdou lidi se stejným smýšlením. Emokultura dává těmto lidem možnost nestydět se za to, co prožívají, má to však svá rizika, zejména pro slabé, labilní a snadno zmanipulovatelné jedince.

První pomoc? Komunikace, otevřenost a podpora

Sebepoškozování je tedy vědomé, záměrné, často opakované sebezraňování, které má přinést jistý druh úlevy. Člověk, který se takto záměrně poškozuje, nemá v úmyslu zemřít. O problému je potřeba okamžitě začít mluvit. Rodiče by neměli na dítě, u kterého zjistí sebepoškozování, křičet a ani ho trestat. Trestá se přece už samo! Důležité je svěřit ho do rukou odborníka a společně najít vhodný ventil k uvolnění citového napětí, může to být například sport nebo nějaká umělecká činnost. Sebepoškozování je návykové, snadno se vymkne kontrole a vede nejen k ošklivým tělesným následkům, ale v krajním případě může skončit i smrtí. Je nutné umožnit dítěti vyjádření jakéhokoliv pocitu či emoce, ať už je jakkoli negativní. Zároveň není nutné propadat panice, začne-li se dítě oblékat zásadně do černé barvy a nosit na tričku lebky. V každém případě je nutné neztrácet s dítětem kontakt, ani se světem, ve kterém žije a do kterého se někdy i uzavírá.

Zdroj: bechynova-psycholog.cz, rychnovsky.denik.cz, wikihow.cz

Foto: Pixabay.com

Autor: Veronika Tůmová

Generace sněhových vloček aneb jací lidé nám vyrůstají pro budoucnost?
Češi a zdravý životní styl

Další články