Sacharidy a glykemický index
Správná výživa se dnes skloňuje ve všech pádech. Složení potravy ovlivňuje naši váhu i zdraví. Velmi důležitá je přitom hladina cukru v krvi. Donedávna nás především zajímalo množství vitamínů a stopových prvků v potravinách. Poté se v hledáčku ocitl obsah cholesterolu, energetická hodnota a nyní také glykemický index. To je rychlost, kterou se do krve dostanou sacharidy (cukry) z jídla.
Nejvyšší glykemický index mají potraviny, jako je bílé pečivo, hamburgery, pizza, koblihy apod. Naopak nejnižší glykemický index je v potravinách s vysokým podílem složitých sacharidů, jako je škrob.
Sacharidy jsou základním, nejdůležitějším a nejlepším zdrojem energie. Lidské tělo je přírodou navrženo na spalování primárně monosacharidů. Efektivita a rychlost transformace cukrů na energii je z celé palety trávicích procesů nejvyšší.
Lidské tělo však nedokáže sacharidy efektivně skladovat. Toto je možno pouze skrze glykogen, jelikož funkci skladování energie zde přejímají tuky, které jsou bohatší na energii, nicméně energie se z nich získává pomalu. Tělo přijaté cukry ihned spaluje nebo vytváří glykogen, který v omezené míře skladuje ve svalech a v játrech.
Poté, co se zásobníky naplní, další cukry jsou přeměněny na tuky a uloženy klasicky do podkožních tukových polštářů, které všichni známe.
Podle složitosti struktury řetězce sacharidy rozdělujeme na:
- monosacharidy (glukóza, fruktóza)
- disacharidy (sacharóza, maltóza, laktóza a další)
- oligosacharidy
- polysacharidy (glykogen, škrob)
Když sníme nějaké jídlo, začne se v trávicím traktu rozkládat na jednotlivé složky a uvolňovat se do krevního řečiště. Pokud zkonzumujeme potravinu sacharidovou, zvedne se hladina cukru v krvi, nastává tzv. glykemie. Organismus na tento stav reaguje uvolněním hormonu inzulínu, který přebytečný cukr z krve vyplaví a uloží. A tělo dostane opět hlad na něco sacharidového. V případě jídla s vysokým glykemickým indexem máme chuť jíst častěji, než organismus potřebuje.
Glykemický index nemůžeme automaticky určovat podle toho, která potravina je sladká a která ne. Stanovuje se pro každou potravinu zvlášť s pomocí speciálního měření. Dosavadní způsoby měření nemusí být zcela přesné. Dnes nacházíme na obalech potravin především údaje podle metody australské.
Potraviny se dělí do tří skupin:
- nízký glykemický index 0 - 55: zelenina, ovoce, celozrnná rýže...
- střední glykemický index 56 - 69: zmrzlina, banán...
- vysoký glykemický index 70 a více: cornflakes, chipsy, pivo...
Autor: Milena Mocková
