Naše inteligence aneb mění se mozek v důsledku složitější doby a života?
Podle testů inteligenčního kvocientu, které poprvé uviděli světlo světa zhruba před sto lety, se naše průměrné IQ z generace na generaci neustále zvyšuje. Je to důkaz, že jsme chytřejší než byli naši předkové?
Dnešní svět nás učí, že všechno kolem nás je vlastně relativní. Naši předkové nebyli ve srovnání s námi rozhodně o nic hloupější. Uvažovali prakticky, mysleli tak, aby dokázali žít s tím, co je obklopovalo. Prostě jen žili v jiné době. Dnešní doba je plná symbolů a alternativní reality, náš mozek se tak přizpůsobuje, aniž by se však geneticky nebo fyziologicky měnil.
Testy IQ a Flynnův efekt
James Robert Flynn je profesorem politických věd na novozélandské univerzitě, právě on objevil trvající růst výsledků v IQ testech. Stalo se tak v osmdesátých letech a tento jev tak od té doby nese jeho jméno. Není dosud zcela jasné, zda příčiny jsou skutečně ve zvyšující se inteligenci lidské společnosti, a to především vlivem současného způsobu vzdělávání. Důvodem mohou být však také určité metodické změny v testování IQ.
Systém vzdělávání kdysi a dnes
Lidé před mnoha desítkami let uvažovali konkrétně a pragmaticky, neuměli dedukovat, nezabývali se hypotézou ani abstraktností myšlení. Systém vzdělávání se také změnil od základů, dnes se klade důraz na samostatné přemýšlení a interaktivitu, ne na pouhé zapamatování a odříkání naučeného. Studuje daleko více lidí než dřív, děti dnes ve většině zemí světa patří do školních lavic, ne do práce. Mají také možnost studovat mnohem déle, než tomu bylo kdysi.
Poruchy učení - rizikové faktory a účinná prevence
Náš mozek je dekodér
Dnešní doba nás nutí vnímat a rozpoznávat svět pomocí vizuálních obrazců a v nich skrytých vzorců. Podle vyjádření psychologů dnes za tuto schopnost vděčíme především televizi, videohrám, počítačům a reklamám, všude nás obklopujícím vizuálním efektům, symbolům apod. Náš mozek se během doby přizpůsobil, naučil se dešifrovat, rozpoznat alternativní realitu a také jí porozumět.
Nejsme chytřejší, jen máme schopnost se adaptovat
Ve výsledku tak docházíme k závěru, že náš mozek není v žádném případě z genetického hlediska lépe vybaven, než byl mozek našich předků, před sto a více lety. Jsme dnes však schopni poradit si s větším množstvím různorodých problémů a situací, orientujeme se v širším spektru oborů. Každá doba a tedy každá podoba světa nás proto sama o sobě učí, jak v ní žít, jak chápat a vyrovnávat se s jejími rysy v každodenním životě. My máme schopnost vnímat to a přijímat, adaptovat se na dané prostředí, na život v čase, který nám byl dán.
Zdroj: wikipedia.org, Roman Zvarič (Moje Zdraví), mensa.cz
Foto: Pixabay.com
Autor: Veronika Tůmová
