Vojtova metoda
Vojtova metoda, nebo také metoda reflexní lokomoce, je řada cvičebních technik používaných k léčbě fyzických, ale i psychických poruch. Metoda byla původně zaměřena na děti do čtyř let věku, její využití se však úspěšně rozšířilo i mezi dospělými pacienty.
Metoda nese jméno po svém objeviteli, dětském neurologovi Václavu Vojtovi, jenž ji používal k léčbě dětí postižených mozkovou obrnou. Od roku 1998 funguje v Německu Mezinárodní Vojtova společnost, zabývající se kurzy s výukou Vojtovy metody v mnoha zemích světa. V roce 1991 byla založena také v Praze.
Základní princip Vojtovy metody
Základní princip Vojtovy metody spočívá v předpokladu, že v centrální nervové soustavě člověka jsou genetické kódy k vrozeným pohybovým vzorům každého z nás. Metoda je založena na znalosti vývoje těchto pohybových vzorců během života dítěte.
Vývoj motoriky – pohyblivosti dítěte – probíhá zcela automaticky, je přirozeným pokračováním vývoje, kterým již dítě procházelo v děloze matky.
Motorickým vývojem dítěte a terapií v případě pohybových poruch se zabývá tzv. vývojová kineziologie, jednou z terapií je i Vojtova metoda.
Využití Vojtovy metody u dětí a dospělých
Vojtova metoda a její využití se již netýká pouze dětí, ale i dospělých. U dětí je možné přistoupit k terapii Vojtovy metody např. v těchto případech:
- ortopedické vady hrudníku
- skolióza (deformace) páteře
- dětská mozková obrna
- rozštěp páteře
U dospělých jde například o tyto vady či následky úrazů a onemocnění:
- cévní mozková příhoda
- bolesti zad v souvislosti s páteří
- stavy po úrazech páteře a míchy
- skolióza
- důsledky jiných neurologických potíží
Terapeutický systém Vojtovy metody
Vojtova metoda je u nás poměrně známá a často praktikovaná, přestože existují i rozporuplné názory na její účinnost, nebo pochybnosti o jejím pozitivním vlivu u dospělých pacientů.
Systém Vojtovy metody vychází z poznatků vývojové kineziologie a neurologie. U dětí se pod odborným dohledem fyzioterapeuta rodiče učí řadě nápravných cvičení, které pak doma několikrát provádějí. Jde o aktivaci nervového systému v několika modelech – např. reflexní otáčení či reflexní plazení, a dochází tak k usměrnění funkcí ochablých svalů.
Při včasné diagnóze dané poruchy je možné začít se cvičením už v novorozeneckém věku.
U dospělých pacientů je cílem terapie zmírnění potíží a bolestivosti a udržení pohybových funkcí. Úspěch terapie závisí na typu postižení a věku i vitalitě pacienta.
Autor: Veronika Moreira Tůmová
