Jedno jablko denně, půl zdraví. Jak si stojí plané odrůdy?
Jablek je v této době všude dostatek, a tak by byla škoda nevyužít je na maximum. Jejich přínos pro naše zdraví je nezpochybnitelný, jsou doslova zásobárnou vitamínů, a na podzim by proto měli patřit k nejvyhledávanějším surovinám. Pokud vás nelákají jablka v syrovém stavu, určitě najdete jablečný recept, který si zamilujete, ať už je to závin, koláč, žemlovka nebo pečená kachna s jablky.
Pokud zrovna nemáte vlastní jabloň, můžete využít i jablka planá, která najdete při procházce v přírodě. Ani ovoce utržené ze stromů rostoucích u silnic už není nezdravé nebo dokonce jedovaté, jak nás učili babičky. Každé takové ovoce byste však měli před konzumací velice pečlivě umýt. Pozor také na skutečnost, že i každý zdánlivě opuštěný strom obvykle někomu patří.
Plody z planých jabloní
Planá jablka, takzvaná pláňata, bývají na rozdíl od vyšlechtěných odrůd jablek menší, a často nevypadají ani tak hezky, ale zato mají plné aroma, výrazně, někdy až medově sladkou chuť a obsahují i víc vitaminů a minerálních látek. Většinu planého ovoce najdeme na keřích a stromech lemujících polní cesty a silnice. I když nás takové plody nic nestojí, i tak bychom si jich měli natrhat dost jen pro naši vlastní spotřebu. Tyto plody bychom neměli trhat v chráněných krajinných oblastech a blízko pozemků či polí, která se ošetřují chemickým postřikem.
Jedno jablko denně, půl zdraví
Říká se, že jedno jablko denně je půl zdraví, a rozhodně o tom není třeba pochybovat. Jablka obsahují značné množství vitamínů, minerálů i jiných životně důležitých látek. Patří k nim především sodík, draslík, hořčík, vápník, fosfor, síra a chlor. Dokáží regulovat zažívání, mají detoxikační a regenerační účinky, posilují imunitu i celkovou vitalitu, zvyšují odolnost proti infekcím. Umí povzbudit funkci jater a pomáhají vyloučit z těla kyselinu močovou, která způsobuje dnu nebo revmatismus. Obsahují množství pektinu a mají tak projímavé účinky. Pomáhají také regulovat hladinu cholesterolu v krvi a krevní oběh. Strouhané jablíčko je vhodné použít při průjmech a střevních obtížích, vařený jablečný kompot je zase skvělý k pročistění ledvin, syrové jablko můžeme použít jako obklad na kožní vyrážky nebo křečové žíly. Jablka se doporučují také při chudokrevnosti a pro posilu duševního zdraví. Proto sbírejte a jezte jablka, dokud nám je příroda plnou náručí nabízí.
Sklizeň a uskladnění jablek
Spadaná jablka rychle podléhají zkáze, a tak je nutné jejich okamžité zpracování. K dlouhodobějšímu skladování rozhodně nejsou vhodná. Jablka patří k několika druhům ovoce, u kterých se rozlišuje zralost sklizňová a konzumní. Například letní druhy jablek jsou hned po utržení na vrcholu svých chuťových vlastností a brzy po utržení změknou a zmoučnatí, nelze je tedy skladovat. Podzimní a zimní jablka naopak plně rozvinou svou chuť a aroma až za několik týdnů po sklizni. Je zajímavé, že tyto skladovatelné odrůdy vytvoří na slupce ochrannou voskovou vrstvu, která chrání plody před vadnutím a vysycháním. Jablka tak zůstávají křehká a svěží. Jablka skladujeme v lískách nebo bednách, nejlépe v jedné vrstvě. Mělo by jít pouze o zdravé a škůdci či hnilobou nenapadené plody.
Základní choroby jablek
Každý, kdo pěstuje jablka, ví, že se bohužel často potýkají s různými chorobami, které způsobí, že jsou jablka například strupovitá, nevzhledně deformovaná a podobně. K některým deformacím dochází už na stromě, k jiným může dojít během skladování. Mezi nejčastější onemocnění patří zmíněná strupovitost jablek, dále hořká pihovitost, sklovitost, padlí, moniliová hniloba a další. Kromě plodů mohou být napadeny i listy a celé větve. Pomoci můžou přípravky proti daným chorobám, v některých případech aplikované i preventivně, v jiných pak odstranění napadeného listí, ale i pěstování resistentních neboli odolných odrůd.
Zdroj: nasezahrada.com, prima-receptar.cz
Autor: Veronika Tůmová
