Největší mýty a fakta o pitném režimu
Pitný režim je důležitější než samotné jídlo. Nejen proto o něm koluje spoustu informací, pravdivých i lživých. Kvůli jeho významu se z různých zdrojů dozvídáme, že máme například každé ráno vypít sklenici vody s citronem pro povzbuzení spalování, během jídla naopak pít nemáme atd. Neustále se také řeší, kolik vody denně vlastně vypít a co všechno je počítáno do pitného režimu. Během léta bývají tyto otázky ještě častější. Proto pro vás máme odpovědi na vše, co byste o pitném režimu měli vědět.
Voda s citronem jako nakopávač metabolismu?
Dát si denně ještě před snídaní vlažnou vodu s citronem – to dnes doporučují oborníci na výživu, trenéři, ale třeba také příznivci čínské medicíny. Důvodů je hned několik. Ráno totiž zamíříte na toaletu a zbavíte tělo toxinů a tekutin, přičemž jste naposledy pili několik hodin zpět. Proto je důležité hned ráno tělu dodat tekutiny. Vlažná voda s citronem tělo zavodní, díky ovoci dodá antioxidanty a přátelštější teplota není pro žaludek takový šok. Ovšem ne každému dělá dobře po ránu příjem citrusů, proto bohatě stačí i obyčejná voda.
Můžeme pít při jídle?
Určitě ano. Příjem tekutin před i během jídla pomáhá tvorbě slin, což je prvotní zpracování potravy. Dostatek tekutin ředí stravu i dále v žaludku, usnadní se finální trávení, živiny se snáze dostanou do celého těla. Jak známo, tekutiny – respektive voda funguje jako transportní servis. Proto se nebojte napít i v průběhu oběda či večeře.
Pít vodu z kohoutku nebo z PET lahve
Často se setkáme s názorem, že je lepší pít kohoutkovou vodu, protože voda z PET lahví je zdravotně závadná. Není ale potřeba obávat se balené vody. Pokud takovou vodu skladujete na místě bez přímých slunečních paprsků, je vše v pořádku. Otevřenou vodu nebo vodu ve sklenici ale nenechávejte dlouho stát na slunci nebo v teple. Pak je jedno, odkud voda pochází. Po několika hodinách se v ní začnou množit bakterie. Pokud však cestujete do zahraničí, zejména kde jsou vysoké teploty, preferujte vždy vodu balenou.
Dostatečné pití vody má zabránit bolestem hlavy
Bolesti hlavy mají mnoho příčin, takže jen pitným režimem tomu nezabráníte. Ovšem je pravdou, že nedostatek tekutin bývá jednou z častějších příčin bolestí hlavy. Již menší dehydratace organismu, například po cvičení nebo manuální práci, negativně ovlivňuje náladu, soustředění a zvyšuje pravděpodobnost vzniku bolestí hlavy. V momentě, kdy takový problém vznikne, je ale lepší sáhnout po minerální vodě než po vodě z kohoutku. Ta vám dodá rovnou i více minerálních látek.
Kde všude získat tekutiny a kolik jich denně přijmout
Pro někoho je zkrátka problém dostat do sebe denně optimální množství tekutin. Proto se nemusíte obracet jen k vodě. Tekutiny můžete doplnit také jídlem. Skvělým zdrojem jsou například polévky. K doplnění tekutin můžete využít také spoustu druhů ovoce a zeleniny. A kolik tekutin je vlastně nutné denně přijmout?
Mějte vždy na paměti, že nastavení pitného režimu je silně individuální. Jiné objemy tekutin potřebují ženy, muži, děti nebo také senioři či třeba sportovci. O odlišné množství vody si naše tělo říká v zimě, jiné potřeby má během horkého léta. Velkou roli hraje také váš jídelníček, vaše hmotnost nebo věk. Obecně ale platí, že na 1 kg hmotnosti bychom měli přijmout 35 až 40 ml tekutin denně.
Usnadňuje správný pitný režim hubnutí?
Voda je základem všech procesů probíhajících v těle. Usnadňuje trávení, využití živin, odplavuje z těla škodlivé látky. I proto se doporučuje zvýšit pitný režim při boji s celulitidou. Voda dokáže nakopnout i lymfatický systém. Tekutiny umí také zahnat první pocity hladu a potraviny bohaté na vodu jsou skvělým zdrojem i potravin, které disponují nízkým obsahem kalorií. Vyšší množství tekutin pomáhá také aktivací metabolismu spálit několik set kilojoulů denně navíc. A to se hodí například ve vyšším věku, kdy dochází k přirozenému snížení bazálního metabolismu. Dostatek tekutin přispívá k vyšší hladině energie, kterou každý potřebuje nejen ke svému fungování, ale také během sportu. Je tedy opravdu mnoho důvodů dostatečně a dobře pít.
Zdroj: www.aktin.cz, www.celostnimedicina.cz
Autor: Veronika Matoušová