Chcete vědět, co opravdu jíte? Čtěte etikety aneb vyznejte se v obalech už navždy
V případě, že nevíte, co běžně jíte, na vině je buď lenost, nebo jste dosud neměli tušení, jak a proč byste měli informace o potravinách zjišťovat. Je jasné, že nikoho nebaví strávit půlku dne v obchodě pročítáním obalů. Stačí ale znát několik základních informací a pravidel, a to vám poté může hodně usnadnit i zlepšit život. Dost možná také ušetříte i nějaké ty peníze. Začněte číst etikety a vyznejte se v obalech jednou provždy.
V první řadě je dobré umět rozlišovat základní pojmy, jako je složení a tabulka výživových údajů, resp. kolik výrobek obsahuje kalorií, cukru, tuku a bílkovin. Pamatujte, že tato tabulka vůbec nepoví nic o přesném složení, proto pokud chcete vědět, co výrobek skutečně obsahuje, čtěte obal dál a najděte nejdůležitější a často opomíjenou část etikety, tou je složení. Jedině z něj se doopravdy dozvíte, co potravina obsahuje.
Pochopte složení a zlepšete tak kvalitu stravy
Vyznat se a pochopit složení není nijak složité. Platí, že méně je více. Přesněji řečeno – čím méně položek najdete ve složení, tím lépe. Jednosložkové potraviny (zelenina, ovoce, maso apod.) žádné složení nemají, často ani obal, žádné další složky totiž neobsahují. Pokud kupujete potraviny se složením, vybírejte takové, kde je složení co nejkratší, dokážete ho dočíst do konce, a přitom mu rozumět. Platí, že jednotlivé položky v seznamu složení jsou řazeny vždy sestupně. Na prvním místě je tedy uvedena surovina, která je ve výrobku obsažena nejvíce. Pokud si tedy chcete koupit kvalitní čokoládu, neměla by mít ve složení na prvním cukr, pak rostlinné tuky a až někde na konci kakao a kakaové máslo. Raději hledejte dále.
Jak pracovat s tabulkou energetických hodnot
V dané tabulce najdete množství energie (v kaloriích nebo kilojoulech), dále sacharidů, bílkovin, tuků i soli. Nejčastěji se setkáte s uvedením na 100 g výrobku. Pokud tedy vypijete ochucené mléko o objemu 500 ml, všechna čísla v tabulce musíte vynásobit pěti. Existují také různé pomůcky, které vám čtení tabulky mohou usnadnit. Jedna kostka cukru má zhruba 5 g, díky tomu si tak můžete lépe představit množství cukru ve výrobku. V případě tuků si všímejte množství nasycených mastných kyselin, které bychom měli spíše omezovat. Je tedy důležité zjistit, zda procento těchto tuků není příliš vysoké vzhledem k celkovému množství tuků.
Na výrobku někdy najdete v tabulce i obsah vitamínů a minerálů, bývají uvedené v procentech včetně uvedené doporučené denní dávky. Na obalu jsou tyto hodnoty uvedené kvůli tomu, že jsou tyto látky během technologických úprav ztracené, a proto je jimi výrobek následně obohacen. Berte ale v potaz, že ne vždy jsou dané vitamíny či minerální látky v dobře vstřebatelné formě pro tělo.
Ve složení pak najdete také nejrůznější éčka, která získala celkem neprávem nálepku škodlivé chemie. Všechna ale rozhodně nejsou škodlivá. Do potravin se přidávají k vylepšení chuti, struktury, prodloužení trvanlivosti apod. Nebojte se výrobku hned jen proto, že ve složení nějaké éčko. Je mezi nimi i například vitamín C neboli kyselina askorbová (E300). Pokud chcete žít a jíst zdravě, bude vám stačit vědět, zda v jídelníčku nepřevažují potraviny vysoce průmyslově zpracované, mají dlouhé složení, přičemž většina položek jsou jen právě vylepšovací látky.
Jak je to se spotřebou a trvanlivostí
Na výrobku můžete také najít dost důležitou informaci, kterou je datum spotřeby nebo minimální trvanlivosti. Rozdíl je v tom, že po datu spotřeby už by se výrobek neměl prodávat a také byste ho měli do daného termínu spotřebovat. Naopak výrobky s minimální trvanlivostí mohou být prodávány i po tomto termínu, přičemž při správném skladování jsou i dále zdravotně nezávadné a nemusí se hned vyhazovat. Tento údaj kontrolujte vždy, i kdybyste se rozhodli v danou chvíli už nic jiného na obalu číst.
Na co pozor v rámci obalů
Lákavé bývají zejména obrázky, které ale mohou být matoucí. Suroviny uvedené na obrázku nemusí být nutě ve výrobku, jde třeba jen o jejich aroma. Složení je proto stěžejní, pokud chcete vědět, co přesně kupujete. Pozor si dejte na různá slovíčka typu přírodní, domácí, pravý apod. Zde neexistuje žádná regulace, proto se raději opět přesvědčte ve složení, to nikdy nelže. Stejně tak označení „bez přidaného cukru“ neznamená, že výrobek žádný cukr neobsahuje. V džemu skutečně nemusí být žádný cukr přidaný, ovšem v tabulce ho stejně najdete spoustu, protože jde o cukr přirozeně se vyskytující v ovoci. Vědu nemusíte dělat ani z různých mléčných výrobků označených jako „high protein“ – většinou se na obale při porovnání výrobků dozvíte, že je zde bílkovin stejné množství, cena ale bude celkem odlišná.
Pokud chcete kvalitu, ale také nechcete zbytečně utrácet, rozhodně se vyplatí číst etikety jednotlivých výrobků. Všímejte si také značky, původu, označení bio, fair trade apod. Časem si najdete své oblíbené „kousky“ a čtení etiket už vám žádný čas nezabere. Zbytečně se ale tím dlouhodobě nezatěžujte a nestresujte. Jídlo má být také radost, jen je fajn mu rozumět a vědět, co opravdu jíme.
Zdroj: Autor
Autor: Veronika Matoušová
